Dobry den. Synovi bylo pri narozeni druheho syna 3,5roku. vse snasel a snasi az nad miru dobre. Na brasku se moc tesil, hned ho chtel do pokojicku. Vzdy jsme ho do vseho zapojovali, chvalili, nikdy nebyl ani naznak zarlivosti, brasku moc miluje.
Ted ma maly 6mesicu a starsi chodi uz od jeho narozeni do skolky. Vse snasel dobre, ve skolce byl rad. Ted byl doma mesic, kvuli odstraneni nosnich mandli a nastal obrovsky obrat. I kdyz je na hristi velky roubir, do skolky nechce. Ucitelka rika, ze porad place, ale ne ze by delal sceny, jen mu litostivo tecou slzy. Chodi se k ni tulit, co mne doma absolutne odmita. Kdyz si ho chci chvili pritulit, obejmout, nebo jen tak vzit na ruce, porad mi nekam utika, ze ho zdrzuju..
A ted nevim, jestli to na nej vsechno dolehlo, nebo co je ve veci.. nicmene ja jsem se snazila najit kompromis: skolku chci zvolnit, jen na tri dni v tydnu, at si nevytvori averzi z chozeni tam.. ale co dal? Poradte prosim jak na nej.