Dotaz: Mám 5 letého syna. Od 3 měsíců má atopický ekzém. Podle výsledků z alergologie (před 3. rokem) má alergii na vejce, mléko a ořechy. Po vysazení těchto potravin se kožní potíže upravily. Má výrazně zvětšené krční mandle, je po operaci nosních mandlí a během podzimu a zimy mívá 3-4x zánět uší. Alergoložka nám nyní doporučuje zařadit mléko a mléčné výrobky kvůli vápniku, ale já mám strach.
Otázka mléka a mléčných výrobků je určitě nejdiskutovanější. Pokud člověk vůbec nejí mléčné výrobky, je jeho organismus schopen daleko efektivněji vstřebávat vápník z jiných zdrojů než je mléko. Vstřebatelnost vápníků je úměrná jeho příjmu (podobně jako u vit. C) – pokud je příjem 500 mg a potřeba 400 mg, pak se vstřebá 400 mg a 100 mg se vyloučí močí. Vyšší příjem než je potřeba tedy není nutný i s ohledem na to, že při vylučování se vápník “spojuje” s hořčíkem a může tak velmi snadno dojít k nedostatku hořčíku, protože toho je v potravě daleko méně. Vstřebatelnost vápníku se ale snižuje nesprávnou skladbou jídla (mnoho bílkovin, tuků, soli), což ale v tomto případě nepředpokládám.
Můžeme přemýšlet o tom, proč dítě alergii ve 4 měsících věku mělo. Mohlo to být zatížení střeva po očkování nebo “přenesená” zátěž ze strany matky v graviditě či před ní. V tomto případě je možné, že střevo za 4 roky zregenerovalo a mohlo by mléko zvládnout. V tomto případě bych ale byla velmi opatrná a rozhodně bych nezačínala mlékem jako takovým. Zkusila bych zakysanou smetanu – tu se zeleným čtyřlístkem, jen několik lžiček. Pokud nebude žádná reakce (může to být reakce okamžitá – napři. zčervenání kolem úst, nebo až po 48 hodinách – na kůži), zkusila bych zakysené smetany více a potom čistý bílý živý jogurt (Hollandia nebo Choceň). To dítěti zcela stačí. Pokud si nezvykne na sladké jogurty a slané sýry, bude to jen dobře.
Ale vzhledem k tomu, že dítě většinou onemocní na podzim, což je podle čínské medicíny období “KOVU”, tj. období plic a tlustého střeva, tak nepředpokládám, že by bylo střevo zcela v kondici. Proto bych se zavedením mléčných výrobků počkala. Dostatek vápníků je v luštěninách, celozrné mouce, ale i v zelenině a něco málo i v ovoci. Velmi dobře se mi také osvědčil potravinový doplněk od firmy Welleda (mleté skořápky v homeopatickém ředění).
Závěrem tedy toto: pokud dítě jí vyváženou stravu, ve které převažuje celozrné (nezaměňovat za vícezrné) pečivo, ovoce, zeleninu, kvalitní maso, pak se rodiče vůbec nemusí obávat nedostatku vápníku. A nemohu si odpustit poznámku o výborných účincích homeopatických léků na metabolismus vápníku.
Naše tělo umí s vápníkem hospodařit a pokud nemá problém s překyselením, je málo pravděpodobné, že by v našich podmínkách deficit hrozil. Při překyselení totiž tělo vyvazuje kladné vápenaté ionty z kostí. Jedním z příčin překyselení jsou rafinované cukry. Nedávejte dětem příliš sladkostí, nezvykejte je na průmyslovou sladkou chuť a nebudou mít problémy s nedostatkem vápníku.
A protože vlastní zkušenost je nejlepší, dovolte mi poznámku. Má dcera měla velmi silnou alergii na mléko a do svých 8 let mléko ani mléčné výrobky nejedla. Nikdy neměla problémy s kostmi, má krásné zuby a je zdravá. Ze zemí, kde se sleduje spotřeba mléka, má nejnižší spotřebu mléčných výrobků Japonsko – za to má nejdelší průměrný věk a nejnižší výskyt osteoporózy.
Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.
Zdroj:
http://svethomeopatie.cz