Vývoj centrální nervové soustavy (CNS) představuje velmi důležitý předpoklad rozvoje veškerých psychických vlastností a procesů.
Vývoj CNS je uskutečňován pomocí tzv. zrání, což je stav, jehož průběh je určen genetickou informací. Projevuje se v zásadě vzrůstem organizační komplexity a následně vzájemným propojením jednotlivých oblastí. Ačkoliv je vývoj CNS primárně na zrání závislý, mohou jej ovlivňovat i některé další vnější faktory (např. specifická zkušenost pozitivně přispívá na rozvoj mozku, negativní zkušenost jej naproti tomu utlumí).
V rámci prenatálního i postnatálního období prochází vývoj CNS několika fázemi, které se vyznačují změnami v oblasti nervové tkáně (tyto změny mohou nabírat podobu strukturální i funkční). První fáze je spojena se samotným utvářením neuronů, což probíhá na počátku prenatálního období. K migraci neuronů do dané cílové oblasti dochází zhruba v období čtvrtého až šestého měsíce prenatálního věku. Následně dochází k diferenciaci funkcí neuronů. Charakteristikou této fáze je specializace mechanismů, které jsou zodpovědné za syntézu určitých důležitých látek (časově toto období rovněž spadá do prenatálního vývoje). Čtvrtá fáze provázející vývoj CNS se vyznačuje změnami ve vzájemném propojení neuronů, což dotváří jejich strukturálně funkční sítě. Propojení mezi neurony je zajišťováno synapsemi.
K nejzásadnějšímu nárůstu synaptických spojení nedochází v rámci veškerých oblastí stejně. Např. zrakové synapse dosahují nejvyšších hodnot mezi čtvrtým a dvanáctým měsícem života dítěte. Rozvoj je ovlivněn především stimulací zrakového aparátu. Bylo by chybné se domnívat, že vývoj CNS se projevuje pouze tvorbou, důležitou roli sehrává také následný úbytek synapsí. Důvod, proč tomu tak je, je podle všeho vysoká energetická náročnost synapsí, proto je velmi účelné redukovat ta ze spojení, která nejsou potřebná.
Ty ze synapsí, které jsou často aktivizovány, se neztrácejí. Mozek je schopen reagovat na aktuální situace, což znamená, že je s to se přizpůsobit požadavkům prostředí. Ona schopnost CNS adekvátně reagovat na zkušenost je označována jako plasticita.
Na vývoj mozku tedy působí oba vývojové procesy – zrání i učení. Zrání mozku a působení zkušeností je ve vzájemném vztahu. Např. pokud se dítě narodí jako nevidomé, nevyvíjí se centrální vizuální systém obvyklým způsobem, ale bude částečně reorganizován, a to tak, aby sloužil jiným funkcím.
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I. (Dětství a dospívání). Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005.
Foto: cs.wikipedia.org/wiki/Synapse