Přáním snad každé těhotné ženy je porodit snadno, přirozeně a hlavně se dočkat zdravého miminka. Zdaleka ne vždycky ale všechno jde ideálně a těhotenství může skončit císařským řezem, ať už plánovaným, nebo urgentním. Co vás v takovém případě čeká? Jak se liší situace od porodu přirozeného?
Počet dětí narozených císařským řezem v Česku každoročně mírně stoupá. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky končí císařským řezem zhruba každé čtvrté těhotenství. Počet císařských řezů (o tom, co je to vlastně císařský řez se dočtete na http://www.modrykonik.cz/cisarsky-rez/) stoupá celosvětově, zejména ve vyspělejších zemích a pak také tam, kde je velký důraz na ženskou krásu a kde je využívána plastická chirurgie – v latinské Americe, viz údaje v závěru článku. „Důvod k provedení císařského řezu může být buď dopředu znám, například některá chronická onemocnění matky, operace na děloze, poloha plodu příčná nebo koncem pánevním, vícečetná těhotenství a další, nebo vzniká akutně až v závěru těhotenství nebo v průběhu porodu,“ popisuje gynekolog a porodník Ústavu péče o matku a dítě v Praze- Podolí MUDr. Miroslav Verner, „ akutním důvodem může být mimo jiné třeba dechová tíseň plodu, preeklampsie nebo nekoordinovaná děložní činnost.“
Tím druhým případem, tedy neplánovaným zakončením porodu císařským řezem, si prošla i jedenatřicetiletá Hana Kalinová. „Čekala jsem před rokem a půl své první dítě, dceru Barboru. Už předem mě varovali, že Barunka bude velká, navíc jsem dva týdny přenášela, museli mi porod vyvolávat. Vážím 50 kg a měřím 160 cm, měla jsem z porodu obavy. Hned po nástupu do porodnice jsem se na císařský řez ptala, ale ujistili mě, že není důvod,“ říká Hana. Ovšem porod se rozbíhal velmi pomalu a obtížně, Hana se málo otevírala, a po 32 hodinách neúspěšného snažení vše stejně skončilo na operačním sále. „Kvůli vyčerpání a náhlé akutnosti, kdy Barunka neměla dostatek kyslíku, jsem byla dokonce v celkové anestezii. Přesto na císařský řez nevzpomínám ve zlém – byl to pro mě hlavně dobrý konec toho nekonečného porodního trápení,“ vypráví. Neměla pak ani potíže s rekonvalescencí, ani se sžíváním se s miminkem, ani s kojením, což jsou nejčastější obavy žen po tomto zákroku. Jediné, v čem se tak její poporodní průběh odlišoval od přirozeného porodu, bylo, že musela nejprve pobýt na jednotce intenzivní péče a nemohla mít dcerku u sebe, na společný pokoj šly až třetí den po zákroku. Také se jí hůře posazovalo, v pohybu bránila hojící se jizva v podbřišku – tato obtíž však během dvou týdnů vymizela. „Rekonvalescence je vždy individuální,“ vysvětluje doktor Verner, „některé ženy se adaptují téměř stejně rychle jako po spontánní porodu, obvykle však bývá vše o 1-2 dny ´zpožděno´. Jakmile je schopna se čerstvá maminka o dítě sama postarat, tak ho má obvykle u sebe. Do té doby se o ně starají dětské sestřičky, které novorozence přinášejí v pravidelných intervalech na kojení.“ Pravidlem není při císařském řezu ani celková anestezie. „Dnes je jednoznačně preferovanou metodou u plánovaných císařských řezů svodná anestézie – spinální, epidurální. U akutního císařského řezu pak hraje svou významnou roli čas a od toho se také odvíjí způsob anestézie,“ doplňuje lékař.
Panický strach jako důvod
Zatímco většina z nás by dala přednost přirozenému porodu, existují i ženy, které z něj mají obrovský strach. Často je způsobený jen předsudky nebo hrůznými historkami kamarádek, známých či vyčtené na internetu. Zatímco určitá míra strachu je přirozená a překonatelná, opravdu panický strach může vést také k operativnímu zakončení těhotenství. Jak byste měla postupovat, pokud máte opravdu velký strach, informuje porodník Verner: „Téměř každá těhotná žena se bojí porodu, především porodních bolestí. Ale jen u velmi malého počtu obava přerůstá až v panický strach a úzkost. V současnosti je naštěstí ve většině našich porodnic obvykle dostupná řada způsobů, jak rodičku zbavit v průběhu porodu bolesti. Pokud je těhotná o těchto možnostech plně a správně informována v průběhu těhotenství ať už lékařem nebo v rámci předporodního kurzu, u řady z nich se obavy sníží na přijatelnou mez. Další možností je také navštívit odbornou psychologickou poradnu. Pokud i potom všem přetrvává panická obava z porodu, pak si myslím, že provedení císařského řezu z tohoto důvodu je na místě.“
Pokud jste se ale zhlédla v častém zvyku zejména amerických celebrit, podstupovat císařský řez proto, aby si nekomplikovaly následný sexuální život průchodem dítěte porodními cestami, nebo proto, že nechtějí podstupovat bolest, nebo jen proto, že si to tak přejí, tak s tím v České republice nepochodíte. „Přání rodičky není u nás akceptovatelnou indikací k provedení císařského řezu,“ přitakává zástupce Ústavu pro matku a dítě.
Plánovaný císařský řez
Velký počet císařských řezů je plánovaný. Důvody již byly zmíněny, například příčná poloha plodu, poloha koncem pánevním, vícečetné porody. Pokud vás taková situace potká, připravte se na to, že do porodnice nastoupíte zhruba týden před plánovaným termínem. „Plánovaný císařský řez by neměl být prováděn až v termínu porodu, kdy hrozí nástup spontánního porodu. Optimální je období na přelomu 39. a 40. týdne těhotenství. Stejně tak by, pokud k tomu není jiný důvod, neměl být prováděn před dokončeným 38. týdnem těhotenství,“ upřesňuje doktor Verner. Pokud tedy máte císařský řez plánovaný, víte jeho termín, jak je to s účastí tatínka? Císařský řez je vlastně operace, bude moci být u okamžiku narození vašeho děťátka vůbec s vámi? Tuhle informaci vám poskytnou ve vybrané porodnici. Záleží totiž především na jejím vybavení, uzpůsobení a zvyklostech, zda účast otců v tomto případě povoluje. Není to zatím všeobecné pravidlo, ale i u nás se už najdou porodnice, které s přítomností tatínka problém nemají.
Další těhotenství po císařském řezu
Porodila jste císařským řezem a plánujete další miminko? Jak dlouhá doba by mezitím měla uplynout a jaká rizika z toho pro vás plynou? Optimální interval mezi operací a dalším těhotenstvím vám stanoví váš lékař. Neexistuje spolehlivý obecný údaj o této době, a tak se údaje jednotlivých lékařů mohou lišit. „Mezi lékaři najdete spoustu názorů a odpovědí. Nejčastěji doporučeným obdobím je jeden rok, ale jak se ukazuje podle některých studií, je možné, že ta skutečně optimální doba je ještě o 6 měsíců delší,“ vysvětluje Miroslav Verner. A jaká jsou největší rizika dalšího těhotenství? „Touto operací vzniká v děložní svalovině vazivová jizva. Ta může v některých případech v následujícím těhotenství prasknout a velmi vážně ohrozit jak matku tak plod. Nebo může do jizvy abnormálně vrůstat placenta, což může vést k dalším velmi vážným komplikacím, např. by mohlo nastat život ohrožující poporodní krvácení. Toto riziko navíc narůstá s každým dalším císařským řezem,“ vypočítává lékař. Proto vás v takovém případě budou lékaři zvlášť bedlivě sledovat.
Souhrnně řečeno, císařským řezem se rodí poměrně hodně dětí a většina žen žádné dramatické obtíže nepociťuje. Nemusíte se ho tedy nějak přehnaně obávat. Je ale
třeba mít na paměti, že jde o operativní zákrok, tomu byste měla přizpůsobit rekonvalescenci nejen po dobu pobytu v porodnici, ale i následně po příchodu domů.
Statistické údaje:
Počet porodů císařským řezem v ČR a jiných zemích:
Česko:
Rok 1998 – 12,5%
Rok 2007 – víc než 20%
Rok 2011 – 24,7%
Rakousko:
Celkově: 25%
Soukromé kliniky Vídeň: 50%
Řecko:
Veřejné porodnice: 41%
Soukromé kliniky: 53%
Německo: 27%
Itálie: 37%
Nizozemí: 14%
Brazílie:
Celkově:44%
Soukromé kliniky: až 90%
Mexiko: 50%
USA: 37%
Doporučená maximální hranice dle Světové zdravotnické organizace: 15%