Každý touží prožít příjemný život ve zdraví. Pro ženu před otěhotněním se k běžnému lidskému přání přidává povinnost k sobě i k budoucímu dítěti. Odpovědné ženy by se měly již před otěhotněním podrobně informovat o vlivu výživy a vitaminů na zdravý vývoj budoucího dítěte. Z vitaminů, které jsou v tomto období nepostradatelné, hraje významnou úlohu kyselina listová. V čem spočívá její důležitost pro ženy, které si přejí mít zdravé dítě?
Kyselina listová
Kyselina listová, která patří k vitaminům skupiny B, se podílí na tvorbě “genetického materiálu” důležitého pro strukturu a funkci každé tělesné buňky. Zásobení kyselinou listovou je proto nejvýznamnější v době těhotenství, když geny aktivně řídí vývoj plodu. Bylo zjištěno, že ženy, které přijímaly dostatečné množství kyseliny listové v potravě, měly v průměru menší pravděpodobnost, že u dítěte se vyvine určitá porucha vývoje mozku, míchy nebo páteře, zejména tzv. “rozštěp páteře”. Míšní trubice se uzavírá mezi 15. – 28. dnem po početí. To je důvod proč odborníci obvykle doporučují, aby ženy již 3 měsíce před plánovaným těhotenstvím braly vitaminové preparáty s kyselinou listovou a pokračovaly v tom ještě první tři měsíce těhotenství.
Dřívější výzkumy prokázaly, že preventivní dávka je 1,0 mg kyseliny listové denně. Na základě nových poznatků byla pak v řadě států denní doporučená dávka kyseliny listové zvýšena na 400 µg i více. Nutno připomenout, že průměrný denní příjem u těhotných žen činí pouze 250- 260 µg kyseliny listové. Z toho vyplývá, že vyšší množství kyseliny listové je nutné získávat z některého vitaminového doplňku, určeného speciálně pro období těhotenství a kojení.
Podávání kyseliny listové nutně musí začít včas, protože k důležitým vývojovým změnám u plodu dochází v období 25-26 dnů po otěhotnění, tj. přibližně 39. až 40. den od ukončení poslední menstruace. Pozděj
Některé výzkumy také naznačují, že výše hladiny kyseliny listové při a před těhotenstvím má podstatný vliv na možné komplikace v těhotenství, např. na výskyt potratů. Při dobrém zásobování organismu kyselinou listovou jsou potraty a také komplikované porody méně časté.
Hladina jak kyseliny listové, tak jiných vitaminů a minerálních látek v krvi, může poklesnout a být příliš nízká z těchto důvodů: nevhodné výživové zvyklosti, dlouhotrvající nebo jednostranné diety pro hubnutí, nadměrný konzum alkoholu a cigaret. Častým důvodem poklesu jsou také antikoncepční pilulky a narůstající potřeba kyseliny listové v těhotenství.
Dá se získat doporučené množství kyseliny listové z běžné stravy?
Doporučená hladina kyseliny listové (nejméně 400 µg/ den), vyžaduje velmi pečlivý výběr potravin, neboť s běžnou potravou dostáváme kyseliny listové velmi málo. Vyskytuje se v játrech, vaječném žloutku, luštěninách, zelenů značně liší.
Přijímají ženy dostatečné množství kyseliny listové? A jaké jsou další zdroje tohoto vitaminu?
Zatímco vědci v oboru výživy doporučují získávat kyseliny listové v první fázi jen potravou, lékařské výzkumy ukazují, že větčina žen přijímá kyseliny listové mnohem méně než je doporučené množství. Nejlepším řešením je proto pravidelná denní konzumace vitaminového preparátu s kyselinou listovou. Tím lze zajistit správný přísun živin a dostatečný objem vitaminů.
Má se žena informovat o kyselině listové i když zatím neuvažuje o těhotenství?
S kyselinou listovou by se měla seznámit každá žena v produktivním věku. Hlavně proto, že mnohá těhotenství jsou neplánovaná. Často se stane, že se ženy až v těhotenství dozvědí, kdy se míšní trubice vytváří. Někdy se to bohužel dozvědí příliš pozdě, proto je nejlepší předem se na všechno ptát svého lékaře.
Je bezpečný příliš vysoký příjem kyseliny listové?
Kyselina listová je bezpečný vitamin. Ženy, jejichž děti měly defekt míšní trubice, byly podrobeny výzkumu z hlediska působení kyseliny listové. Během tohoto výzkumu jim byly podávány desetinásobky doporuřené dávky kyseliny listov
Kdy se má žena, plánující těhotenství, poradit se svým lékařem o výživě?
Jakmile se ženy rozhodne, že chce otěhotnět, má se poradit se svým lékařem. Co nejdříve by si s ním měla pohovořit o vhodné výživě pro nastávající období a o účelnosti rozšířit výživu o vitaminový preparát, obsahující kyselinu listovou. Lékař určitě připomene také některé minerální látky, jako železo, vápník a zinek. Při plánovaném těhotenství je třeba podniknout veškeré kroky k tomu, aby dítě mělo co nejlepší zdravotní start. To znamená zvláště vyváženou výživou matky s množstvím ovoce a zeleniny, naprosté vyloučení alkoholu, cigaret a ostatních možných škodlivin (léky a drogy). Je třeba vědět, že se míšní trubice uzavírá ve 2.- 4. týdnu po početí, tedy v době, kdy většina žen teprve své těhotenství zjistí.
Vitaminy a minerální látky v období těhotenství a kojení
V období těhotenství a kojení vzrůstá potřeba organismu na některé nutričně důležité látky. V poslední době se obecně rozšířilo používání vitaminů a některých minerálních látek prostřednictvím potravních doplňků. V období těhotenství a kojení by však užívání jakýchkoliv preparátů mělo být konzultováno s lékařem a ženy by samozřejmě měly vybírat mezi přípravky, určenými pro těhotné a kojící. Neopodstatněné užívání vitaminových preparátů ve vysokých dávkách není v tomto období života ženy vhodné. Při nedodržení požadavku zdravé a vyvážené stravy jsou však vitaminové preparáty možným řešením, jak tyto důležité látky zajistit. Jedná se především o kyselinu listovou, jód, vápník, železo a také o tzv. esenciální mastné kyseliny. Které látky jsou zvlášť důležité v období těhotenství a kojení?
Vitamin A
Vitamin A je nezbytný pro zdravý vývoj plodu. V mnoha případech mají ženy v produktivním věku, kdy lze těhotenství předpokládat, s jeho přísunem určité problémy. Těhotná žena nutně potřebuje správné množství vitaminu A – retinolu. Ten se vyskytuje výhradně v potravinách živočišného původu. Kromě toho si lidský organismus dokáže vytvářet vitamin A sám z tzv. provitaminů, neboli karotenů.
Vitamin A je důležitý pro vývoj plodu a také pro růst dítěte. Právě pro tuto funkci je často nazýván růstovým vitaminem. Významnou měrou ovlivňuje tvorbu bílkovin, růst a uspořádání buněk vyvíjejícího se plodu. Nadbytek vitaminu A však není pro budoucí maminku žádoucí. V takovém případě se může regulační funkce při vývoji plodu zvrtnout v poruchu – vzniká vývojová vada. Je proto třeba dbát na možné předávkování vitaminem A, které může nastat jak při užívání vitaminového preparátu, který není určen speciálně pro těhotné, tak i stravou, např. konzumací většího množství jater. Játra totiž obsahují velká množství vitaminu A.
Denní doporučená dávka je 800 µg vitaminu A. Značnou část mohou pokrývat i výše uvedené provitaminy – karoteny, u kterých možnost předávkování běžně nepřichází v úvahu. Přírodní zdroje vitaminu A jsou játra, máslo, mléko, vaječný žloutek, sýry a smetana. Přírodním zdrojem provitaminu A (ß-karotenu) jsou mrkev, špenát, brokolice, paprika, rajčata, salát, meruňky, máslo a vaječný žloutek.
U kojících žen je potřeba vitaminu A zvýšena, protože značná část vitaminu A od matky přechází do mateřského mléka a podporuje růst a vývoj dítěte. Denní dávka vitaminu u kojící ženy by měla dosahovat 1,5 až 1,8 mg.
Vitamin C
Vitamin C zastává v organismu mnoho různých funkcí, např. je důležitý pro dobrou funkci imunitního systému, podílí se na tvorbě kolagenních struktur, je důležitý antioxidant atd. Jeho potřeba je v organismu těhotných a kojících že projevit jeho nedostatek. Závislost mezi vysokými dávkami vitaminu C matky a jeho nedostatečné hladiny u novorozence je sice pravdivá, ale vyžaduje komentář. U těhotné ženy, která používá vyšší dávky vitaminu C, přechází tato látka přes placentu do krve plodu a po narození vlastně je dítě “nastaveno” na jeho vyšší příjem a proto jej tělo “vyžaduje”. Pouhým kojením však zvýšený příjem vitaminu C nelze zajistit ani v případě, že kojící matka konzumuje dostatek zeleniny a ovoce. Pak se mohou u kojence přechodně projevit určité známky jeho nedostatku. Důsledky mají lehčí formu, která nemůže zdraví dítěte vážněji ohrozit. Takovou situaci lze jednoduše řešit podáváním vitaminu C spolu s kojením. V praxi je však obtížné přesně stanovit potřebné množství tohoto navíc dodávaného vitaminu C, proto se raději držme zásady, že vyšší nebo vysoké dávky by neměly být těhotným a kojícím
Kyselina listová má velký význam při tvorbě červených krvinek, její nedostatek mimo jiné vede k určitému typu chudokrevnosti, kam patří např. i zhoubná anémie.
Další složkou výživy, které je třeba u těhotných žen věnovat značnou pozornost, jsou tzv. esenciální mastné kyseliny. V poslední době se objevuje stále více publikací, které prokazují určitý vztah mezi jejich nedostatkem u těhotných žen a vyšším výskytem předporodních či porodních komplikací. Je tedy třeba, aby těhotné ženy dbaly nejen na kvalitní stravu s dostatkem zeleniny a ovoce, ale také na dostatečný příjem vhodných olejů, např. slunečnicov
Důležitým prvkem, který je v řadě oblastí v České republice nedostatkový, je jód. Jód je potřebný nejen pro správnou funkci štítné žlázy, ale podporuje také tělesný růst a mentální a pohlavní vývoj. Proto těhotná a kojící žena musí dbát na jeho dostatečný přívod, např. konzumací dostatečného množství ryb, hlavně mořských a to alespoň 2 až 3x týdně, nebo jej získávat podobně jako kyselinu listovou ve vhodném nutričním doplňku pro těhotné a kojící ženy.
Dalším nutným požadavkem je také přítomnost železa a většího množství vápníku. Značná část vápníku je předávána při těhotenství vyživovanému plodu, pak i kojenému dítěti. Při konzumaci dostatečného množství mléka a mléčných výrobků by tato potřeba stačila, určitý problém však mají ženy, které mléčné produkty nekonzumují nebo je špatně snášejí.
Závěr je tedy jednoznačný. Pokud žena chce zajistit optimální podmínky pro normální vývoj dítěte, ať v nitroděložním životě, nebo v období kojení, musí pečlivě dbát na složení své stravy, aby si zajistila přísun všech výše popsaných komponent. Pokud není možné tento základní požadavek zajistit, je nutné sáhnout po vhodném nutričním přípravku. Není však vhodné užívat jakýkoli vitaminový či minerální přípravek, ale cíleně ten, který je určen pro těhotné a kojící ženy. I takové přípravky je nutné vybírat obezřetně, protože ne všechny mají optimálně vyváženou skladbu.
Správný preparát by měl splňovat následující požadavky:
- přípravek má být cíleně určen těhotným a kojícím ženám
- má mít dostatečné množství kyseliny listové (cca 1,0 mg) a jódu (cca 150,0 μg)
- má obsahovat vápník, hořčík, železo (minimálně 20 mg železa jako prvku)
- množství vitaminu C by nemělo přesahovat 100-150 mg v denní dávce
zdroj: www.cpzp.cz