Už jste to určitě někde slyšeli: špaldový chléb, špaldová káva, špaldové těstoviny nebo třeba špaldoto. Někdy se lidé domnívají, že se jedná o nějakou potravinářskou firmu „pana Špaldy“. Špalda je ale druh obilí – jedna z nejstarších obilnin, praprababička dnešní pšenice. Dlouho se prodávala jen špalda neprošlechtěná, ale čím je víc v trendu, tím je po ní větší poptávka a začínají se na trhu objevovat i šlechtěné odrůdy.
Pšenice špalda patří do skupiny pluchatých pšenic ještě spolu s jednozrnkou a dvouzrnkou.
Pochází z oblastí Blízkého východu, kde se pěstovala již před více než devíti tisíci lety. Tradičně se používá v celé Evropě. V Itálii se jí říká farro a v Německu dinkle. U nás se příliš nepěstovala a většinou se z ní pražila jen kávovina.
Na pohled je zrníčko špaldy velmi podobné zrnku běžné pšenice seté. Jenže když si vezmete zrníčka do pusy, to špaldové mnohem rychleji změkne. Špalda je totiž snadněji rozpustná ve vodě, tím pádem i lépe stravitelná, a naše tělo z ní tak bez velké námahy získá mnoho vzácných živin.
Špalda má všestranné využití, podobně jako pšenice. Proto ji můžete bez problémů začlenit do jídelníčku.
Středověká léčitelka Svatá Hildegarda z Bingenu, která je v Německu dodnes považována za největší přírodní léčitelku všech dob, považovala špaldu za základ zdraví a za obilovinu nejvhodnější pro člověka. Dodává podle ní vše, co člověk potřebuje, má mnoho minerálních látek, prohřívá organismus, přispívá k tvorbě zdravé krve, je univerzálním prostředkem proti špatnému prokrvení, doplňuje zdravé tuky, aniž by se po ní tloustlo, pomáhá regenerovat buňky, tkáně i svalstvo a je velice lehce stravitelná. A hlavně prý přispívá k radostné mysli. Současní odborníci dávají svaté Hildegardě ve většině věcí za pravdu.
Špalda je úžasná nejen tím, jak chutná a voní, ale i tím, jak působí na naše zdraví! Já osobně jsem její velká fanynka!
Co obsahuje
• Špalda je plná vitamínů skupiny B, a to především thiaminu (B1) a niacinu (vitamín B3).
• Z minerálních látek má hodně manganu, draslíku a hořčíku, obsahuje ale i vápník, železo, zinek, fosfor a síru.
• Oproti běžné pšenici špalda obsahuje více bílkovin, prospěšného tuku i vlákniny.
• Přirozeně neobsahuje cholesterol.
Co dokáže
• U mnoha alergiků na pšeničnou bílkovinu je možnou náhradou pšenice, ale je třeba opatrně vyzkoušet, každý reaguje individuálně.
• Přispívá k regeneraci buněk.
• Posiluje slinivku a slezinu.
• Posiluje slabé zažívání.
• Je to i zkrášlující prostředek, přispívá k hezké barvě pleti.
• Podle tradičních zkušeností dobře působí na imunitní systém a přispívá ke tvorbě zdravé krve.
• Dodává energii svalům, vazivu a tkáním.
• Přispívá k veselé mysli a radosti v duši.
Pohledem čínské medicíny
Špalda posiluje slezinu a slinivku, zvlhčuje suchost, vyživuje strukturu těla a prospívá křehkým lidem. Používá se jak při léčbě průjmu, tak zácpy, na špatné trávení a mnoho dalších střevních problémů
Je vhodná pro
• všechny s oslabeným zažíváním,
• lidi s křehkou konstitucí,
• děti, nemocné i rekonvalescenty,
• alergiky (ale je třeba vyzkoušet),
• lidi s oslabenou imunitou
Více informací o špaldě se dozvíte v knihách:
Dr. G. Hertzka, Dr. W. Strehlow: Léčebná kuchařka svaté Hildegardy
R. Schiller: Svatá Hildegarda a její léčebné metody
Dobrá rada
Jakékoli produkty z běžné pšenice, hlavně z bílé pšeničné mouky, je ideální nahradit těmi špaldovými. Jen u celozrnné špaldové mouky jemně mleté počítejte s tím, že má tendenci trošku řídnout, má mírně nasládlou chuť a vždy bude mít tmavší barvu než bílá mouka – je to dobré vědět, pokud byste s ní chtěli zahušťovat. Ale jinak ji můžete použít kamkoli, hlavně se hodí na pečení, protože má skvělou oříškovou chuť. A za vyzkoušení stojí i bílá špaldová mouka Bioharmonie! Tu používám všude tam, kde bych jinak sáhla po bílé pšenici.
Pozor!
Svatá Hildegarda varuje před zaměňováním špaldy s běžnou pšenicí. I kojence prý lze odchovat odvarem z čerstvě umleté špaldové mouky, zato odvar z běžné pšenice by v tomto případě mohl způsobit zdravotní potíže. Stejně tak kaši ze špaldové krupice lze podávat bez rizika dětem i nemocným, na rozdíl od pšeničné krupice, která může působit potíže v trávení. Také chléb či suchary ze špaldy jsou mnohem zdravější než běžné pšeničné. Podle svaté Hildegardy bílá pšeničná mouka v těle vytváří hlen a bílá špaldová ne.
Použití v kuchyni
Ze špaldy toho vařím spoustu. Jsem do ní trošku zamilovaná. Vždy musím mít doma špaldovou krupici, špaldovou mouku celozrnnou i bílou, špaldové kernotto, špaldové těstoviny a samozřejmě naše špaldové piškoty a krekry z biopekárny Zemanka.
Kaši ze špaldové krupice vařím jako klasickou kaši, místo mléka většinou používám polovinu vody a polovinu ovesného nebo rýžového nápoje. Poměr krupice a tekutiny je 1 : 4,5 až 5 (podle toho, zda máte raději řidší či hustší). Povařte cca 4–5 minut se špetkou soli a servírujte jako běžnou krupicovou kaši!
Špaldovou mouku celozrnnou jemně mletou si určitě kupte, a kdykoli půjdete do spíže pro bílou mouku, vezměte i tu špaldovou a 1/3 (odvážnější mohou zkusit polovinu) bílé mouky nahraďte špaldovou. Klidně experimentujte s palačinkami, koláči, buchtami, knedlíky či haluškami. Špaldová celozrnná mouka má příjemnou ořechovou chuť, ale jídlo vám mírně obarví do tmava!
A zkuste obohatit rejstřík příloh o špaldové kernottto. Oproti špaldovému zrnu je korneto rychleji uvařené a je pro většinu lidí lépe stravitelné. Můžete ho používat jako přílohu, třeba místo rýže do rizota a pilafů. Je skvělé do zeleninových jídel, do karbanátků, při zabíjačce i do polévek.
Co najdete v obchodech
Ze špaldy se dnes vyrábí mnoho produktů – mouky, krupice, bulgur, těstoviny, krekry, sušenky, chléb, vločky, müsli, káva, pukance, rostlinné mléko i pivo. Specialistou na špaldu je PRO-BIO Staré Město pod Sněžníkem. Celý jejich sortiment seženete na www.bioweb.cz.
Ale i ve většině supermarketů najdete špaldovou celozrnnou mouku, špaldové těstoviny, špaldové kafe, špaldové suchary, krekry či špaldovou krupici. Zajímavý sortiment špaldových produktů nabízejí i dm drogerie!
Vybrala jsem pro vás své špaldové favority:
• Špaldovou krupici používám na skvělou krupicovou kaši. Vařím ji jako klasickou kaši, místo mléka většinou používám polovinu vody a polovinu ovesného nebo rýžového nápoje. Poměr krupice a tekutiny je 1:4,5 až 5 (podle toho zda máte raději řidší či hustší). Povařte cca 4–5 minut se špetkou soli a servírujte jako běžnou krupicovou kaši!
• Mými (a hlavně Natálčinými) favority jsou bílé špaldové těstoviny z dm drogerie. Prodávají celozrnné i bílé, které mají rády hlavně děti. A z nabídky bioprodejen mám velmi ráda špaldové celozrnné selské nudle – jsou skvělé jako zavářka do polévky a celozrnné široké nudle, které jsou moc dobré i na sladko s mákem nebo ořechy.
• Špaldovou mouku nejčastěji seženete celozrnnou jemně mletou. Zkuste si ji koupit a kdykoli půjdete do spíže pro bílou mouku, vezměte i tu špaldovou a 1/3 (odvážnější mohou zkusit polovinu) bílé mouky nahraďte špaldovou. Klidně experimentujte s palačinkami, koláči, buchtami, knedlíky či haluškami. Můžete s ní zkusit i zahušťovat omáčky a polévky – ale radím ji jen trošku přidat k bílé mouce, abyste nebyli překvapeni změnou barvy i chutě. Špaldová celozrnná mouka má příjemnou ořechovou chuť, ale jídlo vám mírně obarví do tmava! Některé bioprodejny nabízejí i špaldovou mouku bílou (Bioharmonie), kterou používám všude tam, kde bych jinak použila běžnou bílou pšeničnou mouku.
• Špaldová káva je výborný nápoj. Léčivější než instantní špaldová káva je mletá káva z opražených špaldových zrn, kterou mám dokonce mnohem radši. Je ideální ke snídani a bude vám připomínat doby, kdy ji vařily naše babičky na kamnech. Bude vám vonět celou kuchyní. Samozřejmě do práce je ideální špaldová káva instantní.
• Špaldové kernotto jsou velké špaldové kroupy, které vznikají loupáním a broušením špaldy
• A vyzkoušejte i špaldové krekry s česnekem a dýňovým semínkem a špaldové piškoty z naší Biopekárny Zemanka.
Tento příspěvek najdete v knize Bioabecedář Hanky Zemanové, který si můžete objednat na www.smartpress.cz