Výsledky výzkumů ukázaly, že strava, kterou sní nastávající matka v době těhotenství, má vliv na DNA dítěte. Děti, u kterých byly zjištěny zvýšené hodnoty epigenetické změny, jsou náchylnější k tomu, že jejich metabolismus bude shromažďovat tuky, a děti pak budou tloustnout. Plod, který dostává málo cukrů, z nichž čerpá energii, může předvídat narození do podobného prostředí a v důsledku toho upraví svůj systém látkové přeměny. Ukládá si do zásoby více tuků, ze kterých může čerpat energii, až nebude mít dost živin.
Epigenetika je poměrně nový vědecký obor, který studuje změny funkce genů bez toho, aniž by došlo ke změnám v samotné DNA. Epigenetické změny jsou jak na úrovni buněčné, tak na úrovni celého organismu a způsobují změnu fenotypu beze změny genotypu. Životní styl rozhoduje o tom, které geny budou “zapnuty” a které budou “vypnuty”. Koncept epigenetiky ve své podstatě způsobil úplnou revoluci v genetickém testování, protože např. přítomnost genu pro určité onemocnění ještě neznamená, že na tuto chorobu onemocníme. Záleží totiž na tom, zda je konkrétní gen “aktivován”.
Nic není dobré přehánět, proto by jste neměla v období těhotenství držet dietu. Počítejte s tím, že vaše tělo potřebuje nějaké zásoby na dobu kojení, pokud se budete stresovat tím, co jíte nebo budete jíst velmi málo, budou se do mléka vylučovat toxiny, které mohou potom vašemu miminku škodit. Navíc hormonální změny si budou s vaším organismem “dělat co chtějí”, takže nepočítejte s tím, že by se vaše hmotnost nějak razantně upravovala podle toho, jak si představujete vy. Dále je k dispozici ukázka takového denního vyváženého jídelníčku, který obsahuje vše, co je dobré během dne zkonzumovat.
Denní jídelníček těhotné ženy
Těhotná žena si může naplánovat jídelníček podle svých zvyklostí tak, aby byl pokryt během dne doporučovaný celkový počet porcí v jednotlivých skupinách potravin:
Obiloviny: v průměru představuje 1 porce plátek chleba ( 60 g ) nebo pečivo ( 40 g ) nebo misku snídaňových cereálií nebo 1 kopeček vařené rýže nebo vařených těstovin ( 125 g ).
Zelenina včetně brambor: v průměru představuje 1 porce např. ( dle výběru ) velkou papriku nebo mrkev, 2 rajčata nebo misku čínského zelí nebo salátu nebo půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy.
Ovoce: v průměru představuje 1 porce např. 1 pomeranč nebo jablko nebo banán nebo misku jahod nebo sklenici neředěné ovocné šťávy.
Mléko a mléčné výrobky: v průměru představuje 1 porce 250 ml mléka nebo 200 ml jogurtu nebo 55 g sýra.
Maso a další zdroje bílkovin, jako jsou drůbež, ryby, luštěniny, vejce: v průměru představuje 1 porce 125 g masa nebo 2 vařené bílky nebo misku sójových bobů nebo porci sójového masa.
Ostatní tuky, jednoduché cukry: v průměru představuje porce 10 g cukru nebo tuku.
Popsané rozložení porcí potravinových skupin během dne odpovídá následujícímu jídelníčku:
Snídaně: chléb s máslem ( 10 g ) a se sýrem ( 50 g ), 2 rajčata ( 120 g ), sklenice mléka 250 ml
Přesnídávka: hroznové víno 250 g
Oběd: slepičí vývar s nudlemi, špenát 200 g, hovězí maso 100 g, bramborový
knedlík 5 plátků
Svačina: jablko 100 g, müsli tyčinka
První večeře: celozrnná houska, jogurt 200 g, jablečný závin 80 g
Druhá večeře: mrkev 120 g
Během dne vypít dostatek pitné vody ( cca 2 l ).
Dodržovat můžete ale některá pravidla, jako například nejíst sladké, při každém pocitu vyčerpanosti. Tím vaše tělo dává najevo, že se mu nedostává živin, ale z čokolády je nezíská. Hodně pijte, hlavně čistou neperlivou vodu. Opravdu platí, že “hlad je převlečená žízeň”. Naučte své tělo pravidelnosti, bez té nezhubnete. Jezte hodně zeleniny a ovoce, sledujte přitom ale miminko, aby nemělo z přebytku vitamínu C v mléce nějaké alergické reakce.
Změňte svůj stravovací režim a postupně také jídelníček celé rodiny. Přece máte zájem o to, aby se vaše ratolesti nepotýkali s obezitou.
Zdroj:
časopis Maminka, srpen 2011
časopis Practicus, srpen 2009
www.porodnice.cz
www.toplekar.cz