Kojíte své miminko a nevíte jak a kdy zařadit první příkrmy do jeho jídelníčku? Zdá se vám, že má vaše miminko hlad i když často kojíte? Myslíte si, že nemáte dost mateřského mléka? Nekojíte a přemýšlíte kdy začít s nemléčnými příkrmy? Víte jaké potraviny jsou nejvhodnější pro první příkrmy? Kolik příkrmu bude za začátku potřeba?
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje do konce 6. měsíce věku dítěte výlučné kojení, bez jakékoliv pevné stravy i jakýchkoliv dalších tekutin kromě mateřského mléka. V případě, kdy maminka kojit nemůže, je náhradním způsobem umělá mléčná výživa. Začíná se počátečními mléky a od 4. měsíce věku se pak navazuje mléky pokračovacími. V období mezi 6. a 12. měsícem věku se přidávají k mléčné stravě příkrmy. Pokud již miminko není kojeno, nemělo by mateřské mléko zastupovat mléko kravské běžně kupované v obchodech, ale pouze umělá mléčná výživa.
Proč mám začít přikrmovat až po skončení 6. měsíce věku dítěte?
S nemléčným příkrmem začínáme v době, kdy již dítě dobře kontroluje pohyby hlavou, sedí s oporou a je schopné polykat ze lžičky i stravu, která již není úplně tekutá. Proto se doporučuje začínat s přikrmováním ideálně až po skončení 6. měsíce věku (po 180 dnech) a to bez ohledu na to, zda kojíte a nebo podáváte umělou výživu. Až do 4. měsíce je totiž tužší strava v důsledku reflexu vypuzena jazykem z úst. Miminka před 4. měsícem věku mají nedostatek pankreatické amylázy, která je nutná ke zpracování potravin s obsahem škrobu.
Proč vlastně musím miminko přikrmovat?
Důvodem proč se příkrm zavádí, je skutečnost, že samotné mléko již nestačí uhradit potřebnou energii.
Chtěla bych již začít přikrmovat dříve, zdá se mi že je mé dítě hladové i po častém kojení. Jak poznám, že mé kojené miminko má nedostatek mléka?
Pokud kojíte a dítě mladší 6 měsíců má hlad, je zapotřebí zvážit následující:
- Dostatečně kojené dítě má 6-8 pomočených plen za den.
- Ve 3. a 6. měsíci prochází dítě tzv. růstovými spurty a vyžaduje častější kojení než obvykle. V tomto období je to běžné chování a není to projev nedostatku mléka. Nesprávný přístup při skutečném nedostatku mléka je podání umělé výživy jako první řešení. Bezpečný způsob jak tvorbu mléka opět zvýšíte, je častější kojení (12 – 15x za den), opakované střídavé přikládání k oběma prsům v průběhu jednoho kojení (prsa během kojení i 4x vystřídat) a odstříkávat mezi kojením. Tvorba mléka se nezvýší hned, je zapotřebí několik dnů až týdnů.
- Ve spolupráci s pediatrem je potřeba dítě vážit, zapisovat frekvenci kojení. Pokud je i přesto váhový úbytek dítěte velký a tvorba mléka se nezvyšuje, je potřebí dokrmovat ho náhradou mateřského mléka, umělou výživou. Tato situace může u některých dětí nastat již před dovršeným 6. měsícem, přesáhne-li toto dítě hmotnost 6kg a je-li hladové po 8-10 kojeních denně. Stále ale platí, že s příkrmem by se nemělo začínat dříve než po skončeném 4. měsíci života.
Své dítě nekojím a zdá se mi, že po umělé mléčné výživě má hlad. Kdy můžu začít podávat příkrmy?
Pokud nekojíte a dítě mladší 6 měsíců má hlad, i když vypije 900-1000ml umělé výživy denně a jsou mu více než 4 měsíce, začněte podávat příkrm.
Nepodávajte příkrm, čaje ani šťávy dítěti mladšímu než 4 měsíce.
Jak často mám kojit v počátečním období podávání příkrmu?
V počátečním období podávání příkrmů bude dítě potřebovat kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení. Dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko je hlavním zdrojem tekutin, živin a energie. Cílem prvních asi 2 týdnů je, aby se naučilo jíst kašovitou stravu ze lžičky.
Z čeho mám první příkrmy uvařit?
Začínáme jen jedním druhem potraviny (zpočátku po týdnu, pak po 3-4 dnech), aby bylo možno včas a snáze odhalit případné alergické reakce. Nejlépe je začít se zeleninou. Pro první dny je ideální zeleninou vařená mrkev nebo brambor. Teprve po několika dnech (3-4) přidejte další jeden druh, např. cuketu, dýni, baklažán, červenou řepu. Když si vaše dítě zvykne na zeleninu, začněte do ní přidávat důkladně uvařené a velmi jemně nakrájené či pomleté libové maso (krůta, kuře, králík). Zpočátku v množství asi 1 polévkovou lžíci na dávku. Stejně postupujte u zařazování ovoce jako druhého druhu příkrmu. Začnete například banánem nebo oloupaným jablkem. Každý nový druh podávejte po několika dnech, kvůli vyloučení alergie.
Jakou má mít příkrm konzistenci?
První příkrm má hladkou kašovitou podobu bez kousků pro usnadnění polykání. Zásadně ho podáváme lžičkou, nikoliv z láhve s dudlíkem. Polévky nejsou jako první příkrm potřebné.
Jak velkou porci příkrmu miminko potřebuje?
Při zavádění nových příkrmů se začíná malou porcí podávanou lžičkou. U prvních příkrmů je to i pouhá ¼ lžičky, která se během několika dní (obvykle týdne) zvětšuje až na dávku 1-2 lžičky příkrmu 1-2x denně. Postupně množství zvyšujte.
Je lepší podávat příkrm před kojením a nebo po něm?
Není rozhodující, kdy příkrm podáte, záleží jen na vás, zda před a nebo po kojení.
Jak mám příkrm miminku podávat, aby to bylo pro něj co nepříjemnější?
Zvolte dobu, kdy je vaše miminko v dobré náladě a vy nikam nespěcháte. Miminko posaďte zpříma, vleže nemůže bezpečně polykat. Zkontrolujte teplotu u teplých příkrmů před podáním dítěti, aby se nespálilo. Nabídněte miminku příkrm tak, aby na něj vidělo a lžičku s obsahem jídla mu vložte na střed jazyka a lehce zatlačte. To přiměje dítě k tomu, aby posunulo sousto horním rtem ze lžičky. Kojenci může nějaký čas trvat, než se naučí používat rty k sebrání potravy ze lžičky, posunout ji dozadu do úst a spolknout ji. Část jídla může miminko vyplivnout, neznamená to ale, že mu nechutná. Důležitá je trpělivost, pokusy s jídlem opakujte. Pokud dítě jednu potravinu odmítá, nenuťte mu ji, další den zkuste něco jiného. Na miminko mluvte, povzbuzujte ho a chvalte.
Můžu příkrm miminku dochutit?
Pokrmy nepřislazujeme, protože dítě si na sladkou chuť velmi rychle zvykne a může tak odmítat pokrmy nesladké. Přislazováním také vedeme dítě k nadměrnému příjmu cukru, energie a tím zvyšujeme riziko obezity. Pokrmy nesolíme až do konce 1. roku dítěte, abychom nezatěžovali jeho ledviny.
Zdroj:
- Kudlová E., Mydlilová A., Výživové poradenství pro děti do dvou let. Grada Publishing
- Svačina Š. et al., Poruchy metabolismu a výživy. Galen
- Provazník K. et al., Manuál prevence v lékařské praxi, Výživa, SZÚ
- Sakashita R., Inoue N., Kamegai T., From milk to solid: reference standard for transitional eating process in infants and preschool children in Japan. Eur. J. Clin. Nutr., 1004, vol 58, no. 4, p. 643-653.
- Schneidrová D. a kol. Kojení: Nejčastější problémy a jejich řešení. Praha: Grada Publishing, 2002