Plod, který máte v bříšku už vidí, slyší a cítí. Měli byste se snažit, aby ještě před porodem vmínal obrazně řečeno, svět jako bezpečné místo. Ještě před čtyřiceti lety lékaří říkali, že nenarozené dítě je slepé, hluché nebo dokonce prý necítí ani bolest. Dnes je tomu ale jinak. Dnešní moderní lékařské přístroje zaznamenávají, že v maminčině bříšku dítě sbírá už své vůbec první zkušenosti a po porodu si toho docela dost pamatuje. Většina smyslů je dokonaná už do dvacátého týdne prenatálního vývoje. Chuťové pohárky dozrávají už v šestnáctém týdnu. Oči se vyvíjejí vůbec nejsložitěji a nejdelší dobu. Přes víčka, která jsou srostlá, vidí plod od šestnáctého týdne pouze růžovočernou tmu, ale od třicátého týdne tzv. prokoukne. Když ženě-mamince zasvítí na břicho sluncenebo jiné jakékoliv světlo, otáčí hlavu, mhouří oči nebo si je dokonce zakrývá rukou. Ostrý svit plod nemá vůbec v oblibě stejně tak jako nadměrný hluk.