Nemusíte mít strach, že pokud ke svému novorozenému dítěti necítíte nutně ohromující záplavu citů, nejste normální. Studie ukázaly, že pouze dvě třetiny matek zažívají náhlou záplavu citů ke svému dítěti. Zřejmě může být příčinou vaše únava, anémie či přílišná pozornost, kterou vaše dítě vyžaduje. Snažte se být s dítětem co v nejbližším kontaktu, když k němu toho moc necítíte, usmívejte se a noste ho často u sebe. Brzy pocítíte jak vás potřebuje a vy jeho taky. Pokud se jedná o vaše první dítě, zřejmě máte ze svého rodičovství smíšené pocity, které jsou běžné, nelamte si s tím hlavu.
Ani časné oddělení matky od dítěte, kdy je potřeba dítě umístit na jednotku intenzivní péče, nemůže narušit vzájemný vztah mezi matkou a dítětem. Může ho jen oddálit a je velká škoda, jsme-li ochuzeni o tyto první zážitky.
Ráda bych reagovala na tento článek:
Když mi Nikolku položili ihned po porodu na prsa byla jsem šťastná maminka. Miminko bylo zdravé, a tak jsem byla spokojená, že je všechno v pořádku. V porodnici jsem měla krásný pocit, že máme zdravou a krásnou holčičku a cítila jsem se báječně. Jakmile jsme ale přijeli domů bylo všechno jinak 🙁
Myšlenkové pochody o neschopnosti a samotě my plnili oči slzami a já jsem se cítila hrozně. Pořád jsem si opakovala že je to normální, že je to poporodní nával hormonů, ale nic nepomohlo. Brečela jsem a ke své dceři jsem cítila pouze povinosti. Žádné lásky plné city se nedostavovali:-( Jsem prostě špatná matka běhalo mi hlavou. Všechno co nebylo spojeno s miminkem bylo přednostnejší – prádlo, vaření, úklid, já… prostě jsem dělala všechno ostatní jen ne se plně věnovat Nikolce. Byla jsem ráda že je s námi přítel doma, jelikož on na ni láskyplně koukal, hrál si s ní, choval a uspával. A já? já jen kojila – to on nezvládl. Trvalo mi asi týden než jsem si uvědomila, že ten malý uzlíček je pro mě důležitý, a že ji vlastně miluju víc než všechno. Nenuceně jsem na to sama přišla, pozorovala jsem ji při kojení, když byla vzhůru koukala jsem jí upřeně do očí a ptala se sama seb kdy přišel ten zvrat.
Až už přišel kdy chtěl, je tu a já se cítím jako správná máma.
Luck@
Lucko, vaše pocity jsou naprosto normální. Většina žen po porodu si tímto projde a nejen po porodu. Děkujeme za váš názor. Podělte se s námi o další zkušenosti z vašeho mateřství. Je dobře, že o tom dokážete mluvit. Teď už bude jen dobře. Lenka