Kojení předčasně narozených dětí, tedy miminek, která se narodila dříve než ve 38. týdnu těhotenství, je snad ještě přínosnější než kojení dětí donošených. Nedonošená miminka dokonce lépe koordinují sání a dýchání při kojení, než při sání z láhve. Kojení je pro ně i méně namáhavé, než sání z láhve. Miminka pouze reagují na tok mléka, pokud je pomalý (při nízké tvorbě mateřského mléka, špatném přisátí), často usínají, pokud je rychlý (při dostatečné tvorbě mateřského mléka, správném asymetrickém přisátí, používání techniky stlačování prsu), dítě pije, dokud není syté.
Nastartování laktace velmi pomáhá kontakt miminka a maminky kůži na kůži,bonding pomocí tzv. klokánkování. V co nejvyšší míře fyzického kontaktu s miminkem by měla být maminka podporována od první chvíle, kdy je to možné. Odstříkávat nebo výkonnou odsávačkou mléka odsávát mateřské mléko obvykle jde nejlépe, pokud maminka na miminko vidí, např. sedí u inkubátoru. Maminka by neměla po porodu váhat s kontaktováním kvalitně vyškolené a zkušené laktační poradkyně. Kojit předčasně narozené dítě je možné ihned, jak o kojení projeví zájem, obvykle od věku odpovídajícího 27. až 30. týdnu těhotenství, když má dítě vyvinutý sací reflex, před tím je dítě vyživováno intravenózně (do žíly) či krmeno sondou do žaludku.
Pokud je sací reflex nevyvinutý nebo oslabený, nedoporučuje se, stejně jako u všech ostatních dětí a ze stejných důvodů, krmení z láhve. Všechny náhrady bradavky (láhev, kloboučky, dudlík) kazí techniku kojení – ohrožují u dítěte správné přisátí a efektivní sání, mohou snižovat laktaci a způsobit bojkot kojení (předčasné odstavení), používaní kloboučků s sebou nese riziko poranění bradavek, vzniku bakteriální nebo kvasinkové infekce a mizí výhody sání přímo z prsu (např. tvorba mateřského mléka na míru dítěti), dudlík v puse dítěte může maskovat první signály hladu (dítě se uspokojí dudáním naprázdno), technika sání z láhve je jiná než z prsu a navíc z ní mléko teče rychleji. Pro podávání dokrmu, ať již odstříkaným nebo odsávačkou mléka odsátým mateřským mlékem nebo umělým mlékem, existují mnohem vhodnější způsoby, jako je použití suplementoru – laktační pomůcky přímo na prsu, není-li k dispozici nebo pokud se miminko nepřisává, pak krmení z pohárku, přinejhorším z injekční stříkačky s cévkou přes prst.
Mateřské mléko a jeho význam pro předčasně narozené děti
Výzkumy ukázaly, že mateřské mléko chrání (nejen) nedonošence např. před celkovou infekcí organismu (sepsí), zánětem střeva, průjmům, infekcím dýchacích cest, močové soustavy a středního ucha, snižuje pravděpodobnost náhlého úmrtí dítěte v průběhu prvního roku, snižuje riziko cukrovky, nádorů, obezity a kardiovaskulárních chorob a prospívá rozvoji mozku a kostí dítěte, pomáhá dítěti zvládat bolest při nemoci či zranění. Navíc obsahuje gastrointestinální růstové faktory, které výrazným způsobem ovlivňují zrání nezralé střevní sliznice u nedonošence a tím i to, aby střevo miminka bylo funkční, správně probíhalo trávení a efektivně se z mléka vstřebávaly živiny.
I mléko matek předčasně narozených dětí je obvykle dokonale uzpůsobené potřebám dítěte, obsahuje více bílkovin a více imunologicky aktivních látek. Ne všechny předčasně narozené kojené děti musí být dokrmovány fortifikátory (vyráběnými z kravského mléka), je třeba důkladně zvážit veškeré možné přínosy a rizika fortifikace a pokud je k ní přistoupeno, nepodávat fortifikátor lahví, ale pouze suplementorem, případně z pohárku.
Osobní zkušenosti a příběhy maminek z Modrého koníka
Použité zdroje:
* http://www.modrykonik.cz/kojeni-predcasne-narozenych-deti/