V průběhu těhotenství žena podstupuje celou řadu testů, jejichž účelem je vyloučit případnou patologii, tedy odchylku od normálu.
Glykémie je hladina glukózy v krvi. Pomocí tohoto vyšetření lze odhalit rozmanité nesrovnalosti, a to podstatně dříve, než se stanou symptomatickými a vzniknou z nich skutečné potíže (jako například těhotenská cukrovka nebo porucha tolerance glukózy). Z tohoto důvodu je zapotřebí, aby se testy pravidelně opakovaly. K odhalení změn v metabolismu cukrů přispívá také glukózový zátěžový test a orální glukózo-toleranční test. O´Sullivanův glukózový zátěžový test se provádí mezi 24. a 28. týdnem těhotenství, neexistují-li rizikové faktory (v opačném případě je doporučován už na 18. týden). Samotný test probíhá tak, že se nejprve změří glykémie (hladina krevního cukru) nalačno, poté žena vypije 50 g glukózy a po jedné hodině se opět měří hladina krevního cukru. Tento test, díky kterému lze odhalit možné změny ve snášenlivosti cukrů, se provádí všem těhotným ženám. V případě, že výsledky ukážou poruchu tolerance, následují testy další. Orální glukózo-toleranční test (OGTT) má podrobnější charakter a provádí se, pokud je glykémie za hodinu vyšší než 7,7mmol/l. Žena vypije 75 g (někdy 100 g) glukózy a glykémie se měří v několika intervalech, a to po dobu čtyř hodin.
Dalším z důležitých testů, které se v těhotenství provádí, jsou tzv. transaminázy. Toto vyšetření poskytuje informace o funkci jater a o jejich stavu. Játra během těhotenství sice neprocházejí žádnými zvláštními změnami, nicméně jsou o to důležitější, protože i malá změna jejich funkce může mít vliv na celkový zdravotní stav.
Plazmatický alfafetoprotein je látkou, kterou obvykle vytváří plod a nachází se jak v plodové vodě, tak v matčině krvi. Množství této látky v krvi se výrazně zvyšuje v některých případech, kdy dojde k poškození nervového systému plodu. Za nejvhodnější okamžik k provedení tohoto testu je považován 16. a 17. týden těhotenství.
Testy kontrolující srážlivost se v ČR neprovádí standardně, pouze v indikovaných případech (kolem 32. týdne těhotenství). Těhotenství výrazným způsobem ovlivňuje srážlivost krve, protože se současně znásobují srážlivé i protisrážlivé faktory. Dochází tedy k vytvoření nestabilní rovnováhy, která by měla být pod kontrolou, a to z důvodu očekávaných větších či menších ztrát krve, k nimž dojde v okamžiku porodu (asi 200 – 300 ml u porodu přirozeného a 500 – 1000 ml v případě porodu vedeného císařským řezem).
SARTI, Paolo – SPARNACCI, Giuseppe. Těhotenství a péče o dítě (kompletní průvodce od početí do věku šesti let). Praha: Nakladatelství SUN, 2007. ISBN 978-80-7371-143-6.