Tato výborná bylinka nesmí chybět v žádné domácnosti. Její typická vůně i chuť je v naší kuchyni opravdu nepostradatelná. Nedokáži si představit bez ní vařit. Vypěstujte si svou vlastní, čerstvou majoránku, nebudete toho litovat. Ta trocha námahy za to určitě stojí.
Historie a zdravotní účinky
Majoránka je už od dob antiky známá jako koření. Ve starověku byla bylina zasvěcena bohyni Afrodité. Ve středověku si ji ženy pro svou vůni přidávaly do koupelí. V našich zeměpisných šířkách je majoránka známá od 16. století. Majoránka je jednoletá bylinka menšího vzrůstu a pochází z Asie a severní Afriky, kde roste jako vytrvalý keř až 1m vysoký. Do Evropy se dostala v 16. století jako součát voničky chránící proti moru a nakažlivým nemocem a přidávala se do léčivého vína. Má drobné bílé kvítky a u nás je známá především jako kuchyňské koření. Byla používána již ve starém Egyptě.
Pěstování
Semena lze vysévat do květináčků, či nádob určených na pěstování bylinek nebo si můžete zakoupit sazenice a vysadit je přímo na záhon. Potřebuje slunné místo. Není třeba ji moc přelévat. Není náročná na pěstování. Venku je třeba dávat pozor na slimáky.
Sklízeň
Mladé lístky a výhonky se mohou sbírat čerstvé, postupně odřezávat, znovu dorůstají. Lze je využít čerstvou nebo sušenou. K sušení se sklízí celé rostlinky ještě před rozkvětem bylinky. Když odstřihnete snítky rostliny a ještě necháte malou část, tak se dočkáte ještě jedné sklizně. Stříhejte za brzkého rána nebo pozdního večera. Nikdy ne za poledního žáru. Jednotlivé snítky svažte do kytiček a zavěšte na chladné, stinné místo. Jakmile lístečky dobře proschnou, nadrolte a dejte do sklenic s uzávěrem. Uchovávejte v chladu, suchu a temnu.
Využití v kuchyni
Hodí se do polévek, omáček, bramboráků, do sekané, luštěninových jídel, pokrmů z hub a brambor, k dochucení gulášů, salámů, uzenin a masa. V neposlední řadě je to nejdůležitější koření při domácích zabíjačkách. Výborná je také k jehněčímu, k vepřové pečeni. Čerstvou majoránku přidávejte do pokrmu až těsně před zhotovením, naopak sušenou vařte současně s jídlem. Dobře se kombinuje s bazalkou, bobkovým listem, česnekem, paprikou, kmínem, šalvějí, rozmarýnem, petrželí, meduňkou a tymiánem.
Zdravotní účinky
Lidové léčitelství používá majoránku ve formě čaje při žaludečních a střevních potížích, nadýmání, pro zklidnění, při únavě a bolestech hlavy. Extrakt nebo éterický olej jsou obsaženy v kloktadlech a přísadách do koupelí. Působí blahodárně při nachlazení, bronchitidě a angíně. Jste – li nachlazeni, udělejte si horký čaj s majoránkou a medem. Dále tlumí průjem a menstruační bolesti. Zevně pomáhá jako kloktadlo při ústních zánětech, bolestech zubů a jako obklad pleti při akné.
Lze připravit čaj z majoránky v kombinaci s anýzem, fenyklem, kmínem a badyánem, který působí proti zažívacím potížím, křečím, kašli, migréně a pro uklidnění.
Majoránka ve stravě těhotných, kojících žen a dětí
V malém množství by v těhotenství neměla vadit. Vnitřně jako lék by se neměla používat, protože hrozí předávkování. Při předávkování může podráždit sliznice, trávení a nervový systém. Éterický majoránkový olej by se v těhotenství neměl vůbec používat.
Malým dětem od 1 roku pomáhá slabší majoránkový čaj při bolení bříška, kašli a rýmě. Dá se kombinovat s anýzem, fenyklem či badyánem. U dětí lze využít nosní majoránkou mast k ošetření nosní sliznice. Výbornou variantou využití majoránky u dětí je určitě pravá bramboračka. Ta dětem bude moc chutnat.
Zdroj:
Bohne, Volk, Dittus – Bar.: Léčivé bylinky ve vaší zahrádce a kuchyni, Computer Press, Brno 2011
Krohnová M.: Bylinky pro děti a maminky, Grada, Praha 2011
www.ceskebylinky.cz