Když čekáme miminko
Pokud máme doma psa a do rodiny přichází vytoužený potomek, je důležité posoudit, zda náš domácí mazlíček není příliš agresivní, „nervní”, nevyzpytatelný. A v každém případě počítat s tím, že pes může zpočátku na miminko žárlit.
Případy, kdy pes napadl děti svých pánů, jak se o nich občas dozvíme z médií nebo ze svého okolí, vyznívají děsivě. Naštěstí jsou to výjimky, které vesměs potvrzují to, co jsem již psala: jedná se o zvířata, která dřív nebyla na děti zvyklá, nebo patří mezi agresivní plemena, případně majitelé dostatečně nezvládli soužití dětí a psa a podcenili možná rizika.
Ale pokud je na všech stranách vše v pořádku, povětšinou pes pochopí, že malý človíček je novým členem „smečky”, a zaujme k němu ochranitelský postoj.
I tak je třeba, hlavně v období, kdy se z miminka stává batole a poté chodící smršť a zkáza, dávat na ně na oba mimořádný pozor. Pes se může leknout neobvyklých pohybů, nemusí mít svatou trpělivost s projevy pro malé děti tak typickými – štípání, kousání, mlácení čímkoli o cokoli apod. Nutné je důsledně napomínat oba, pokud se vůči druhému zachovají „negentlemansky”.
„Měli jsme bernského salašinského psa, který byl chytrý, ale paličatý, náladový, prostě samorost. Když pak přišli sourozenci , dbali jsme na to, aby ho netrápily, ale stejně se jim vyhýbal, jak mohl. Schovával se před nimi a vyčítavě na nás koukal, jako by říkal: “Proč mi takhle narušujete domácí klid. Když povyrostly, už byli největší kamarádi,”