1. raději až poté, co má miminko za sebou první sérii očkování (tj. 4-5 měsíc) úmrtí následkem infekce po píchání uší jsou zcela výjímečná – nicméně je nesmyslné podstupovat byť minimální riziko.
2. pokud se ouško klasicky píchá jehlou, musíte mít zlaté náušničky a nejlépe takové, které se nasazují do ouška zezadu. Náušnička se protahuje současně s vytahováním jehly. Pokud máte náušničky, které se nasazují zepředu, musí se ouško píchnout, jehla odstranit a pak teprve nasazovat náušnici do krvácející ranky.
3. pokud se náušničky nastřelují, používají se speciální náušničky (nejsou zlaté, mohou být pozlacené, každopádně pozor pokud máte v rodině predispozice pro alergické reakce, někdo jiný kov než zlato špatně snáší) nastřelení je rychlejší, náušničky se nechávají v oušku cca 2 měsíce, teprve potom se mohou vyměnit za klasické.
4. dítě začne řvát v momentě, kdy ho pevně uchopíte- jedno jestli se ouška píchají nebo nastřelují, řev v 99% začne v momentě, kdy jim zafixujete hlavičku – ve většině případů se dítě “po akci” rychle uklidní.
5. náušničky před pícháním uší musí být den až dva ponořené do lihu.
6. je možné použít Emlu – krém pro lokální znecitlivění (snad to pak opravdu nebolí, ale jak už jsem psal, začnou řvát v momentě, kdy jim znemožníte pohyb, takže v okamžiku vpichu jsme žádný rozdíl na intenzitě řevu nepozorovali 🙂
7. uchem prochází řada “drah orgánů” lékař zabývající se akupunkturou nám řekl, že je pravda, že neodborné nasazení náušnic může tyto dráhy narušit, ovšem pokud k tomu dojde u kojence je mnohem větší šance, že se dráhy “opraví” než pokud se tak stane až v pubertě.
8. po nasazení náušnic je zpravidla potřeba ouška po několik dnů ošetřovat lihem a v případě začínající infekce i framykoinem – ten předepisuje lékař.