Jsem ve 24.týdnů těhotenství a jsem moc šťastná, že tomu tak je… S největší pravděpodobností se nám narodí Viktorka a zatím všechna vyšetření ukázala, že je v naprostém pořádku. Ale ještě že tak… Začátkem června jsem totiž podstoupila malou gynekologickou operaci a to konizaci děložního čípku. Protože už jsem v té době měla delší pauzu od posledních měsíčků, tak mi i v nemocnici udělali těhotenský test, který už jsem si před tím dělala i doma a opět vyšel negativní… A tak jsem nastoupila na operační sál a konizace mi byla provedena… Po ní jsou normální bolesti břicha i krvácení a tak jsem si myslela, že to už bude i spojené s měsíčky… Jenže týden nebo dva po ní mi začalo být špatně od žaludku, byla jsem hrozně unavená, a začala jsem podivně “kynout”… Dělala jsem si další těhotenský test a opět vyšel negativní… A tak jsem vše připisovala svému nepravidelnému cyklu… a až když jsem šla šest týdnů po konizaci na kontrolu ke svému gynekologovi a svěřila jsem se mu se svými problémy, tak se na ultrazvuku vše vysvětlilo… Byl na něm vidět malinkatý 11ti týdenní plod. Nemohla jsem tomu v první chvíli uvěřit a samozřejmě první otázka byla, jestli mu nemohla daná operace nějak uškodit… Pan doktor mě uklidnil, že vše vypadá v pořádku, a že když miminko operaci přežilo, tak mu nijak neuškodila…
Hned chvíli po té jsem měla jasno, že pokud to bude holčička, tak se bude jmenovat Viktorie, protože je to vlastně taková vítězka, když se mnou přižila 11týdnů aniž bych já cokoliv tušila – takže jsem chodila posilovat, běhat a uklízela nepořádek po rekonstrukci v bytě a navíc ta operace…
Potom jsem to řekla svému příteli a začali jsem náš život upravovat a přizpůsobovat tomu, že za pár měsíců z nás bude rodina. Ještě další malá komplikace mého těhotenství je Leidenská mutace, kterou trpím a tak si musím píchat injekce Fraxiparinu. Ale to se dá vydržet, protože pro mě je teď nejdůležitější aby se mezi prvním a čtrnáctým únorem narodilo zdravé miminko. Podle všech ultrazvuků to bude holčička, a tak už mám plno růžové výbavičky…
Zatím moje těhotenství probíhá jinak poměrně hezky a úžívám si ho, chodím na těhotenskou jógu, dokončuji poslední rok vysoké školy a pomalu se loučím se svojí prací v jeslích/mateřské škole. Občas je mi trochu špatně nebo nevolno, připadám si jako slon protože se do ničeho nevejdu, ale i tak je to krásné období… A ještě víc se těším na to období co nás čeká od února 😉