Pokožka novorozenců a kojenců je jemnější a citlivější na vnější vlivy, než je tomu u starších dětí. Nejčastějším kožním problémem u novorozenců a kojenců jsou opruzeniny v plenkové oblasti neboli plenková dermatitida.
Opruzeniny
Opruzeniny jsou začervenalá pálivá a bolestivá ložiska v kožních záhybech, v tříslech nebo na zadečku, se sklonem k hnisání, které vznikají nejen mechanickým drážděním kůže, ale i spolupůsobením potu, zbytků moče a stolice. K onemocnění přispívá nedostatečná hygiena. V postižené kůži pak dochází snadněji k bakteriálnímu nebo kvasinkovému zánětu. Opruzeniny se při správné péči o pokožku obvykle ztratí během několika dní. Pokud se stav zhoršuje, může to být příznakem bakteriální nebo kvasinkové infekce. Je nutno proto navštívit lékaře,ten předepíše vhodnou mast s antibakteriálním nebo protikvasinkovým účinkem.
Plenková dermatitida
Plenková dermatitida je zvláštní formou opruzení u nejmenších dětí. Vzniká třením plen o citlivou kůži hýždí, třísel a genitálu v teplém, vlhkém prostředí za spolupůsobení moče a stolice a následně bakterií a plísní. Kůže nemá pod běžnou plenou zajištěn patřičný přístup vzduchu. Při nedostatečné hygieně a ponechání dítěte v plenách bez jejich výměny delší dobu dochází k porušení celistvosti kůže, především povrchní vrstvy pokožky, a tím i její ochranné funkce. Takto poškozená pokožka je pak náchylná ke kvasinkové nebo bakteriální infekci.
Nepříznivě může ale působit i nadměrná péče o zadeček. Časté mytí mýdlem totiž rovněž poruší ochrannou vrstvu pokožky. Nemocná kůže je zarudlá, lesklá, oteklá, pokrytá šupinkami. Projevem dermatitidy může být i drobná kopřivková vyrážka.Vlivem druhotné infekce kvasinkou se mohou vytvářet až puchýřky, které se snadno strhávají. Základem prevence je pečlivé očištění kůže od zbytků stolice pod tekoucí vodou nebo čisticími ubrousky. Nevhodné je používání detergentních mýdel. Při přebalování necháme zadeček chvíli volně a osušenou kůži ošetříme ochrannou mastí určenou pod plenky nebo mastí proti opruzeninám.
Zásyp se na podrážděnou a zvláště vlhkou pokožku nehodí. Nevhodné jsou i masti, které zabraňují přístupu vzduchu k pokožce. V případě nehojících se ložisek dermatitidy lze předpokládat přítomnost kvasinky nebo bakteriální infekce. Podle rady lékaře se k léčbě používají protiplísňové či antiseptické masti nebo krémy. Pleny vyměňujeme dítěti často, alespoň sedmkrát denně, u novorozence ještě častěji. Neméně důležitý je i výběr kvalitní pleny, která dobře absorbuje moč, takže je kůže jen krátkou dobu vlhká. Kvalitní plena je zároveň i do určité míry prodyšná a zajistí proudění vzduchu k povrchu kůže. Pleny by měly být přiměřeně velké, aby v nich dítě nebylo utaženo a omezeno v pohybu. Pohyb ale omezuje i příliš velká plena. Obojí pak může vadit mimo jiné i správnému vývoji kyčelního kloubu. Kvalitní vysoce absorpční pleny přinášejí nejen pohodlí matkám, ale i komfort dětem. Jejich častá výměna je nutná. Určitý problém pak vzniká při ekologické likvidaci použitých plen.
Zdroj: Kniha – Mudr.M.Gregora,Kniha o těhotenství a dítěti (Galén,Praha 2009)