Téměř každá žena ví, že v těhotenství musí navštívit zubního lékaře a podstoupit preventivní prohlídku. Tento fakt nám naznačuje zvýšené riziko kazivosti v tomto období. Preventivní prohlídka zahrnuje cílená vyšetření, profylaktické úkony (kontrola dásní a jejich krvácivost, hodnocení úrovně hygieny, instruktáž o správné technice čištění apod.), ale také i léčba nově zjištěných kazů.
Platí pravidlo, že v těhotenství se obvykle výrazně zhorší zanedbaný stav, který přetrvává již z doby před početím. Proto by měla žena správným způsobem o chrup a parodont pečovat ještě v době plánování založení rodiny a pravidelně každého půl roku chodit na preventivní prohlídky.
Návštěva zubního lékaře by měla být v první trimestru a podle mého názoru co nejdříve v začátku těhotenství. Z toho důvodu, aby budoucí maminka navštívila stomatologa ještě jednou před porodem a nemusela časně po porodu s novorozencem běhat po ambulancích. Určitě těhulka na zubní prohlídku nezapomene, protože gynekolog vyžaduje záznam v těhotenské průkazce.
Nezřídka se v těhotenství musí žena vyrovnávat s postoji, které jsou často spojovány s mýty tradovanými po generace a nepodloženými tvrzeními.
Mýtus 1: Těhotenství je nemoc
Těhotenství bývá někdy zcela nepodloženě považováno za určitý druh onemocnění spojeného se zdravotními riziky a samotná nastávající maminka může podobnému pocitu podlehnout. Zvláště pak v případech rezervovanějšího a „opatrnického“ přístupu zubního lékaře se může taková nejistota vystupňovat.
Je třeba zdůraznit, že jde o stav zcela přirozený, a pokud se nevyskytují jiné přidružené zdravotní komplikace, není nutné se bát standardního zubního ošetření. Zvláště v tomto období by se tedy neměly ženy zubní ordinace vyhýbat. Jde u nich pouze o „jiný stav“.
Mýtus 2: Lokální anestezie může být nebezpečná
Neoprávněný strach z následků injekce lokálního anestetika často nemá jen budoucí maminka, ale i zubní lékař. Samozřejmě platí, že byste se v těhotenství měla vyhnout jakémukoliv nadbytečnému přijímání léčivých přípravků včetně lokálních anestetik. Neznamená to však ošetřovat ženu trýznivým a bolestivým způsobem. Stresová reakce při bolestivém ošetření může mít mnohem závažnější vedlejší nežádoucí účinek, než má vliv malého množství lokálního anestetika. Dnešní injekční přípravky používané ke znecitlivění jsou z hlediska vlivu na vyvíjející se zárodek a plod velmi bezpečné.
Mýtus 3: Bolest se musí vydržet
Právě bolestivý výkon, kdy se omezuje podání anestetika či následně i analgetika, vede k neúměrně zvýšenému vylučování přirozeného adrenalinu a v krajním případě může znamenat i zhoršení výživy plodu snížením průtoku krve mezi dělohou a placentou. Proto není nutné vyhýbat se účinnými a šetrnými léky proti bolesti dle ordinace lékaře.
Mýtus 4: Amalgán je škodlivá výplň
Mnoho nejrůznějších spekulací a mýtů ne zcela jednoznačně prověřených seriózními studiemi se týká bezpečnosti amalgámu jako zdroje možného poškození zárodku rtutí. Rtuť v zubních výplních je chemicky vázána dalšími kovovými prvky, jako jsou stříbro, měď a cín, do tvrdé, stabilní a bezpečné substance. Amalgán tak v současnosti patří mezi nejvíce prozkoumané a bezpečné výplňové materiály.
Mýtus 5: Dítě připravuje matku o vápník ze zubů, které se po porodu rychle zkazí
Vápník nutný pro vývoj plodu je čerpán výlučně z potravy přijímané matkou. Pokud je ho nedostatek při nesprávném vyvážené stravě matky, adekvátní část vápníku je pak získávána z jejích kostních zásob. V žádném případě nedochází vlivem těhotenství k demineralizaci zubů a jejich urychlenému kažení. Zvýšená kazivost je vždy důsledkem snížené či zanedbané hygieny v průběhu gravidity.
Zdroj: Antonín Pařízek, Kniha o těhotenství @ porodu, 2. vydání, nakladatelství Galén 2006