Vitamíny skupiny B – jejich příjem i funkce jsou vzájemně provázány – jsou nutné k přeměně živin na energii. Zlepšují regeneraci jaterní tkáně a její odolnost vůči možným toxinům, působí na krvetvorbu, ovlivňují kvalitu pokožky. Jejich nedostatek může zhoršovat projevy stresu a nervozitu.
- Vitamín B1: se podílí na vedení nervového vzruchu do mozku a periferního nervstva (důležité při vývoji mozku plodu), podílí se na syntéze kolagenu a některých proteinů.
- Vitamín B2: je důležitý pro metabolismus mastných kyselin.
- Vitamín B3: je v období těhotenství významný, neboť zasahuje do mnoha metabolických reakcí, jeho nedostatek může tyto procesy v organismu zpomalit.
- Vitamín B6: účastní se v metabolických procesech, kde dochází k přeměně energetických rezerv na cukry, na tvorbě žlučových kyselin, krevního barviva hemoglobinu a některých hormonů v tkáních.
- Kyselina listová: Zásadní význam v těhotenství má kyselina listová. Je významná vedle železa pro krvetvorbu. Její nedostatek u žen vytváří tzv. megaloblastovou anemii (chudokrevnost s přítomností nezralých červených krvinek v kostní dřeni) a navíc hraje významnou roli v prevenci vrozených vývojových vad nervové soustavy.
Vitamín C – doporučená denní dávka je 75-100 mg a dávka optimální je 100-200 mg za den. Nedostatek vitamínu C vede k únavě a zhoršení imunity. Vzhledem k tomu, že vitamín C je nejvýznamnějším antioxidantem (brání v činnosti nebezpečným volným radikálům), je důležitý v prevenci všech civilizačních chorob. V těhotenství je důležitý pro zdraví matky, každá nemoc v těhotenství je zátěž jak pro matku, tak pro plod, kdy i nachlazení či chřipka mohou vést k poruchám vývoje plodu.