Prekoncepční péče je soubor diagnostických a terapeutických opatření, jejichž cílem je optimální vývoj ženské i mužské pohlavní buňky a také příprava ženského organismu na bezproblémový průběh těhotenství. Důležitou součástí prekoncepční péče je výživa v prekoncepčním období, tj. v období před otěhotněním. Pomocí správné výživy lze zabránit vzniku řady patologických stavů, které by mohly vzniknout při nedostatku konkrétních živin, a to nejen u plodu, ale i u budoucí matky. Nedostatečný příjem živin je často dáván do souvislosti především se závažnými vrozenými malformacemi (rozštěp rtu, rozštěp patra, defekt vzniku kónického tvaru hrudníku, defekty močového traktu, zkrácení končetin aj.). Pokud tedy potrava neobsahuje dostatečné množství sledovaných živin, musí být tyto látky doplněny do organismu ženy přirozenou cestou v podobě zvýšené konzumace potravin s vysokým obsahem potřebných látek, nebo formou vhodné suplementace s využitím různých přípravků, které jsou běžně dostupné na našem trhu.
Prekoncepční výživa (výživa v období před plánovaným otěhotněním) se nejenom podílí na snižování rizika vzniku výše uvedených vrozených malformací (vývojová odchylka tvaru), ale je významným nástrojem k dosažení a udržení optimální tělesné hmostnosti v prekoncepčním období. Tělesná hmotnost ženy před otěhotněním totiž úzce souvisí s porodní hmotností novorozence. Také energetická potřeba bazálního metabolismu ženy je ovlivněna prekoncepční výživou a následně velikostí plodu. Bazální metabolismus vyjadřuje přibližné množství energetického příjmu potřebného pro zachování základních životních funkcí (dýchání, trávení a jiné nezbytné životní funkce). Je to tedy základní látková přeměna našeho těla. Jestliže má organismus ženy v období těhotenství nízké energetické zásoby, dochází ke snížení bazálního metabolismu a je shromažďována energie pro potřeby plodu. U žen, které mají vyšší bazální metabolismus je zároveň i vyšší tendence ke zvýšené porodní hmotnosti novorozence.
Prekoncepční výživa ovlivňuje také endokrinní systém (tj. systém žláz s vnitřní sekrecí). Endokrinní systém je velmi citlivý na koncentraci aminokyselin, některých vitamínů a minerálů v krevním oběhu. Snížení endokrinní sekrece vlivem nedostatku některých živin v krvi může mít negativní vliv na porodní hmotnost novorozence.
Příjem vyvážené stravy u žen v plodném věku ovlivňuje růst a zrání folikulů (dutinka ve vaječníku, v které dozrává vajíčko) a následě pak i ovulaci (uvolněné vajíčko z vaječníku putuje do vejcovodu a čeká na oplodnění). Velmi důležitým poznatkem je fakt, že kvalitní prekoncepční výživa ovliňuje i počet a kvalitu uvolněných oocytů (tj. buněk vznikajících při zrání vajíčka).
K nejdůležitějším živinám v prekoncepční výživě vedle dostatečného příjmu základních živin patří především listová kyselina, esenciální mastné kyseliny a železo.
Podle závěru studie prováděné v Dánsku vyplývá, že ženy přející si otěhotnět, často sledují informace o výživě až ve chvíli, kdy už těhotné jsou a tyto informace se k nim dostanou společně s informacemi o těhotenství. Většina žen, které aktivně vyhledají informace o prekoncepční výživě tak učiní v souvislostí se zájmem o zvýšení plodnosti, kterou správná prekoncepční výživa podporuje. Na základě této studie zvažuje dánské školství zavedení prekoncepční péče jako součást výuky ve školách.
Zdroj:
European Journal of Clinical Nutrition (2005) 59, Suppl 1, S57–S65. doi:10.1038/sj.ejcn.1602175, Nutrition-related information-seeking behaviours before and throughout the course of pregnancy: consequences for nutrition communication, Guarantor: E Szwajcer.
BMJ2007;335doi:10.1136/bmj.39353.518067.DB(Published 4 October 2007), Netherlands considers introducing preconception care.
Hronek M., Výživa ženy v období těhotenství