- období vývoje plodu v děloze
- těhotenství trvá 9 kalendářních, měsíců (280 dnů)
Základy psychického vývoje člověka musíme hledat v období života plodu v děloze. Studium nejranějšího období je nesnadné. Prenatální období nebylo dlouhou dobu do vývojové psychologie zahrnuto. Počátky výzkumu – nepřímé poznatky, pozorování chování nezralých dětí ošetřovaných v inkubátorech. V současné době využití moderní techniky k registraci spontánních aktivit a reakcí na podněty u plodu žijícího v děloze.
- sledují se změny srdečních aktivity plodu
- užívá se fetální (plodová) elektroencefalografie
- záznamy pořízené pomocí ultrazvuku
Fáze prenatálního období
1. od početí do 3 týdnů (období od oplození do uhnízdění blastocysty – masy buněk z níž vzniká embryo)
- ve 3. týdnu zárodek měří asi 2,5 mm začíná mu bít srdce, je vyvinuta nervová trubice
2. embryonální (zárodečné) období – od 3. týdne do 12. týdne (do konce prvního trimestru)
- do 3. měsíce je plod nejvíce ohrožen toxickými vlivy – nebezpečí vývojové vady (alkohol, drogy, RTG záření, zarděnky)
- do 3. měsíce jsou vytvořeny všechny orgánové základy a ihned začínají fungovat
- do 3. měsíce je jasné, zda bude plod pohlaví mužského či ženského
- 2. měsíc – v 7. týdnu první, sotva znatelné pohyby, v 8. týdnu charakter záškubů, poté další nápadný vývoj hybnosti
3. fetální období (fetus – plod) – od 12. týdne do narození
- 3. měsíc – reaguje na dotyk v okolí nosu a úst, hýbe jazykem, zívá, sací pohyby, pohybuje hlavičkou, rukama, trupem, otáčí se kolem své osy, na podráždění reaguje sevřením prstů ruky
- 4. měsíc – začínají se vytvářet základní reflexy, plod reaguje na dotyk kdekoli na pokožce, umí měnit výraz tváře, hýbe zvlášť rukama a nohama
- 5. měsíc – plod reaguje na tlak, začíná vnímat zvukové podněty (především zvuky z mateřského organismu – např.tlukot srdce), rozlišuje základní chutě
- mezi 18. a 20. týdnem začne matka vnímat pohyby plodu, pohyblivost výraznější, projev denní a noční aktivity
- 6. měsíc – další rozvoj hybnosti, pohyby ještě nekoordinované, reaguje na rozmanité podněty, slyší zvuky z vnitřního i vnějšího prostředí zkreslené plodovou vodou
- 7.-9. měsíc – zlepšuje se kvalita smyslového vnímání, dítě vnímá matčin hlas
Interakce matky a plodu v období před narozením
- začíná v době těhotenství, plod je schopen reagovat na podněty působící uvnitř nitroděložního prostředí
- je schopen nejjednodušších forem učení, vytváří si zkušenost. Lze i rozlišit individuálně typické chování.
Rozlišujeme tři druhy komunikace
- a) fyziologická – zprostředkována krví, a protože různé prožitky a emoční stavy matky mají určitou biochemickou odezvu, pocítí je i plod
- b) smyslová – plod reaguje na některé smyslové podněty, např. masírování břicha, změny polohy, mateřský hlas
- c) postojem emocionálním či racionálním – matka soustředí na plod pozornost, uvažuje o něm, nějak prožívá jeho existenci (těší se na něj, nebo naopak – nechce jej), dítě matčin postoj vnímá, může jej významně ovlivnit v dalším rozvoji a životě