Během spánku tělo kojence produkuje růstové hormony, potřebné k vývoji.
Miminka potřebují dvojnásobek spánku než dospělí. Množství spánku, které se kojenci dostane, ovlivní jeho náladu, pozornost a schopnost soustředění a zapojení do okolního života. Kvalitní doba spánku je stejně důležitá jako potrava, kterou dostává. Průzkum zdůrazňuje význam spánku ve vývoji centrálního nervového systému dítěte. Uvádí se také souvislost mezi zdravým imunitním systémem a dostatečným množstvím spánku dítěte.
V bdělém stavu vnímá dítě každý zvuk a pohyb jako něco nového, co vyžaduje ke zpracování fyzickou a mentální energii, protože se ještě nenaučilo vytěsnit zvuky a pohyby, kterými se zabývat nechce. Jediným způsobem, jak může dítě úplně vypnout a znovu se dobít, je spánek. Tento stav mu nabízí útočiště před fyzickým a společenským prostředím.
Když děti spí, většinou se domníváme, že se nacházejí v prostém stavu odpočinku. Ve skutečnosti však mají děti dva přednastavené spánkové cykly – hluboký spánek a aktivní spánek. Ty se střídají v cyklech asi po 60 minutách v průběhu doby spánku kojence.
Během aktivní doby spánku (REM neboli spánku s rychlým pohybem očních víček) možná zachytíte, že sebou dítě škube, usmívá se nebo kmitavým pohybem otvírá oči. Děje se tak, i když přitom vypadá klidně, protože v jeho mozku probíhá obrovské množství aktivity. Tělo miminka je uvolněné, ale mysl je velmi bdělá.
Během hlubokého spánku (NREM neboli Non-Rapid eye movement) nikdo přesně neví, co se v mozku dítěte děje. Někteří odborníci se domnívají, že tehdy se dále rozvíjí hlubší část mozku a hluboko uvnitř se vytvářejí spojení.