Můj manžel je již dlouhá léta přesvědčen, že zapisovat výdaje naší domácnosti je velmi užitečné. A tak tento sport praktikujeme již několik let. Za tu dobu naše tabulka výdajů prošla úžasným vývojem až do poměrně „jednoduché“, ale zato důkladně promyšlené formy. Je rozdělena do 5 základních skupin.
5 základních skupin výdajů
- výdaje na běžnou spotřebu, tyto výdaje platíme zejména v hotovosti (jídlo, drogerie, oblečení, škola, závodní stravování, doktoři a zubaři, restaurace, kultura a knihy, hry a hračky, dary, úklid, hlídání dětí, kocour atd.), to, co běžně potřebuji nakoupit a zaplatit na normální chod naší rodiny.
- výdaje převodem. Jsou to platby na bydlení: elektřina, voda, plyn, telefony, internet, odvoz odpadků, půjčka, pojistky atd., tedy platby, které platíme převodem a musíme zaplatit včas.
- samostatná položka auto – benzín, opravy a údržba. Je to nezanedbatelná položka, která roste přímo úměrně s věkem auta a s nepokoji na Blízkém východě.
- dovolené a výlety, i s návštěvami rodiny. Tato část je vyšperkovaná do dokonalosti. Jako bývalá účetní jsem začala do dovolených započítávat i položku „příprava na dovolenou“, která zahrnuje nákupy všech nezbytných rekreačních náčiní, jako jsou pantofle, klobouky, sluneční a potápěčské brýle, síťky na chytání ryb… To nám pomohlo si vyjasnit, co opravdu taková dovolená stojí, a že mnohé potřebné věci vlastně vůbec nepotřebujeme.
- investice do Domelie – to si manžel neodpustil a vložil samostatný řádek.
- výdaje na údržbu naší a rodičovských nemovitostí.
Nejsem marnotratná
Vedle zapisování nekonečného množství bločků, jsem nakonec i já přišla na výhody tohoto sportu, a proto poslušně sbírám téměř každý účet a pak vše poctivě zapisuji.
Mám přehled kolik, a kdy potřebujeme peněz, kolik utratíme převodem a kolik v hotovosti. Vím, že to není žádná novinka, ale líbí se mi zpětná vazba, kterou dostávám, a hlavně můj vnitřní klid, že průvan v rodinné peněžence není způsoben mou marnotratnosti, ale tím, že domácnost vyžaduje své.
Umím se připravit na dovolenou, vím, kolik vzít peněz v hotovosti a kolik dát na účet, což mi ušetří spoustu času a stresu při rozhodování. Největší přínos je jistota, kterou mám v daleké cizině, že nám zůstane na cestu domů, i když každý den půjdeme na zmrzlinu.
Děti rostou – výdaje se mění
Co však nejvíc oceňuji je, že vidím, jak se postupně mění struktura našich výdajů. Když jsme měli děti malé, jezdili jsme na dovolené jen k příbuzným a každý týden jsme dělali 3-4 tisícové nákupy v supermarketu. Byly v tom hory plenek, vlhkých utěrek a dětského oblečení.
V současnosti nám zase utěšeně rostou náklady na školu, školní potřeby a mimoškolní aktivity našich dětí. Například loni jsme na toto utratili v průměru přes 3000,- Kč na měsíc (což je víc, než kupování plen a také více, než jsme potřebovali v loňském roce na oblečení a sportovní potřeby pro celou rodinu). A méně jezdíme k příbuzným.
Paní na úklid se nevzdám
S manželem si můžeme kdykoliv sednout a přehodnotit naše priority v utrácení peněz. Ne že bychom to dělali – to přehodnocování – ale máme tu možnost. A když už nebudeme stíhat vydělávat a budeme mít všeho plné zuby, tak dětem zarazíme kroužky a budou sedět doma za počítačem. (Paní na úklid odvolám, až když nebude co do úst. Neboť díky ní si doma všichni pravidelně děláme pořádek, aby mohla přijít uklidit.)
A když sa blíží konec března, tak vím, že se nemusím tešit na žádnou víkendovou lyžovačku s manželem v Lomnickém sedle. Protože si dodnes pamatuji, že pred několika roky stála 8 tisíc korun a dnes určite nebude levnější.
Jaké jsou Vaše zkušenosti?
Zdroj: domelie.cz