Jedním z prvních projevů člověka na světě je křik. Křik ale neznamená, že dítěti něco schází. Je to reflexní činnost. Později nabývá křik významu. Dítě křikem začíná vyjadřovat jednotlivé druhy nepříjemných pocitů.
Koncem šestého týdne si dítě začíná broukat. Později, kdy broukání ustává, začíná dítě kontrolovat vlastní zvuky se zvuky, které slyší z okolí. První slova jsou jednoslabičná nebo dvouslabičná. Mluví většinou citoslovci, kterými se snaží říct, co vidí, např. když řekne ,,tú“, může to znamenat ,,vidím, jak jede auto“. Brzy se také naučí poznat rozdíl mezi ,,já“ a ,,ty“, a správně reaguje na ,,ano“ a ,,ne“. Okolo desátého měsíce začíná vnímat význam jednotlivých zvuků a spojí si je s určitou událostí, např. když uslyší paci-paci, ví, že se dají ruce k sobě a tleskne se, nebo když se zeptáte jak je velký, natáhne ručičky nad hlavu.
Obvykle první slova, která většina dětí vysloví, jsou ,,máma“ nebo táta“, ale může dojít k překvapení a dítě si vybere úplně jiné slovo a to proto, že jste ho často vyslovovali a dítě nejvíce upoutalo. Některé děti nejprve říkají zkráceniny ,ma“ jako máma nebo ,,ta“ jako táta. Patnáctiměsíční dítě pak zná již více srozumitelných slov a začíná je pomalu kombinovat a spojovat.
Na dítě nikdy nešišlejte a slova nekomolte. Tempo řeči by mělo být klidné a srozumitelné pro dítě. Často si s dětmi zpívejte, čtěte jednoduché pohádky nebo prohlížejte knížky. Je třeba se dítěti v této fázi hodně věnovat, neustále na něj mluvit, upřesňovat, ukazovat a komentovat, co právě děláte. Na dítě ale netlačte, nepoužívejte výzvy typu ,,řekni“! Je známo, že kluci bývají oproti dívkám v tomto směru o něco pomalejší.
Jestliže zpozorujete výrazné zadrhávání nebo šišlání neúměrné vývoji dítěte, navštivte logopedii, kde vašemu dítěti pomohou odhalit a napravit případnou vadu řeči.