Klasický porod bez komplikací trvá obvykle několik hodin, operativní („císařský řez“) i mnohem méně, můžeme ho měřit v minutách. Psychické změny na nadcházející mateřství však nastupují mnohem dřív a trvají i po porodu. A jak se tyto změny projevují? Po porodu u žen obvykle dochází podle výzkumů k nárůstu impulzivity, což však nemusí znamenat automaticky přehnanou vznětlivost a agitaci.
Zvýšená impulzivita pomáhá matce k větší spontánnosti a rychlejším reakcím, aby tak při péči o dítě mohla promptně zareagovat při nečekaných situacích, např. když se dítě převalí na přebalovacím stolku a hrozí, že spadne, když se už-už natahuje k rozžhavenému sporáku nebo se rozběhne vstříc řítícímu se autu. Právě vyšší míra impulzivity dělá z matky ohromného „strážníka“, který dovede velice rychle zareagovat v případě nouze, protože je organismus nastražený na všechno potenciálně ohrožující nebo vymykající se normě. Proto, když žena vylítne na manžela-tatínka, může to být způsobeno její citlivostí na všechno, co nezapadá do normálního běžného způsobu, protože to tatínek dělá jinak, ergo „špatně“.
Rada pro maminky: Ne vždy musí být tatínkův způsob přebalování úplně špatný; no a rada pro tatínky: Vydržet a kooperovat. Zvýšená citlivost je v tomto období zaměřena na péči o dítě, jeho bezpečí, komfort a potřeby. Další změnou, ke které po porodu dochází, je že se u matky snižuje míra socializace. I ženy, které byly zvyklé v práci zastávat množství úkonů a funkcí, byly činorodé, aktivní, jsou v tomto období víc otevřené rutině a monotonii. Ta se opravdu točí kolem činností jako je nakrmit, přebalit, uklidit, a to pořád dokola. Naopak, všechno, co matku v těchto činnostech vyruší a co naruší tento zažitý rytmus, je potenciálním zdrojem stresu a nepřítel číslo jedna. Nižší míra socializace je přirozenou změnou, protože po porodu se mezi matkou a dítětem vytváří a navazuje silné citové pouto a ostatní vztahy alespoň dočasně ubývají na významu. Čím vzdálenější vztahy to jsou, tím to platí více.
Kromě psychických změn, které pomáhají matce i dítěti „přežít“ první týdny a měsíce po porodu, můžou v psychice matky nastat i některé nežádoucí stavy a procesy. Jedním z nich je tzv. poporodní deprese. Tento stav, který se někdy se označuje jako „poporodní blues“ je relativně běžný a postihuje ženy takřka všech kultur od rovníkové Afriky po kanadské prérie. Nastupuje obvykle krátce, několik dnů po porodu a nápadná pro tento stav poporodní deprese je zvýšená plačtivost, která je iracionální, často bez zjevné příčiny, přidružují se stavy úzkosti, únavy a vyčerpání, potíže s koncentrací. Prohloubení těchto stavů může prorůst do depresivních symptomů, kdy se můžou vyskytovat potíže s náladou, která je pesimistická, můžou se vyskytovat stavy zmatenosti, potíže se spánkem, pokles energie. O to horší symptomy a průběh poporodní deprese nastává tehdy, když žena není o možnosti rozvoje těchto symptomů informována. Když naopak, ví, že tyto stavy můžou nastat, samozřejmě může být na ně vnitřně připravena a nebude zaskočena.
Jiným negativním jevem vyskytujícím se v období po porodu, který souvisí i s poporodní depresí je tzv. laktační psychóza. Ta se vyskytuje mnohem méně často než poporodní deprese. Projevy chování ženy už nejsou pouze ve smyslu deprese, jak tomu bylo u poporodní deprese, ale nežádoucí chování ovlivňuje nejen už jen vlastní duševní prožívání ženy, ale i její vztah k dítěti, k sobě samé, k partnerovi i širšímu okolí. Žena pak ztrácí zájem o dítě a jeho péči, nereaguje na dítě a jeho signály, na jeho pláč, a tedy není připravena a odmítá dítě např. nakojit, přivinout si jej k sobě apod. Velice potřebná je pak intervence lékaře a psychiatra, který doporučí vhodnou medikaci a psychoterapeutickou léčbu.
Šestinedělí je období velice náročné a zároveň velice významné, a to jak pro matku, tak i dítě. V tomto období se vytvoří základ vztahu a citového pouta „matka-dítě“, oba si na sebe zvykají, učí se jeden od druhého a učí se reagovat na sebe. Dítě tak dostává potřebný „balíček“, který mu pomáhá k uspokojení svých bazálních fyziologických potřeb, a matka se pak postupně a velmi pozvolna může vracet do fyzického i psychického stavu podobném před porodem.