Objev krevních skupin patří mezi významné objevy lékařství počátku 20. století. Jako první objevil krevní skupiny (přesněji krevní skupiny AB0 systému) vídeňský lékař Karl Landsteiner již v roce 1900 (identifikoval však pouze 3 skupiny). Za svůj objev obdržel v roce 1930 Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Spolu s Alexandrem Wienerem se podílel i na objevu Rh systému v roce 1937. Objev krevních skupin je však pevně spjat i se jménem českého lékaře Jana Janského (1873 – 1921). Jan Janský jako první zjistil, že člověk má jednu ze 4 krevních skupin (jako první tedy popsal všechny 4 skupiny), a to na základě křížových pokusů s krevními séry. Bez ohledu na objevitele – tento poznatek měl obrovský význam pro transfúze, které postupem času přestaly být smrtelným rizikem pro pacienta.
Krevní skupiny se dělí na 4 základní: A, B, 0, AB. U každé z nich je nebo není přítomen tzv. Rh- faktor(vyskytuje se u 85% populace- tato část je tedy Rh- pozitivní, ostatní jsou Rh- negativní).
Krevní skupina, Rh- faktor, eventuální přítomnost protilátek proti Rh faktoru se zjišťuje u každé maminky v poradně již v počátcích gravidity.
Pokud těhotná Rh-faktor nemá a otec, a po něm i plod v děloze, je tzv. Rh-pozitivní, působí červené krvinky plodu na imunitní systém matky jako cizorodé látky, a ten se proti nim začne bránit tvorbou protilátek. Závažnost Rh-inkompatibility spočívá zejména v tom, že rozvinutý imunologický konflikt mezi matkou a plodem může vést až nevratnému poškození mozku plodu.
První těhotenství Rh-negativní ženy, spojí-li se s Rh- pozitivním mužem, nebývá komplikované a plod není ohrožen. V průběhu dalších těhotenství ale proces tvorby protilátek probíhá mnohem rychleji a matčiny protilátky mohou začít ničit krvinky plodu již během probíhajícího těhotenství.
Pokud je žena Rh- negativní, tak se během těhotenství třikrát v poradně pro těhotné odebírá krev na protilátky.
Možnosti řešení tohoto stavu jsou:
-
sledování matky a plodu
-
podávání krevních transfúzí plodu do dělohy v případě jeho anemizace
-
ukončení gravidity podle stáří a životaschopnosti plodu
Rh-inkompatibilita představuje závažnou komplikaci těhotenství. Proto by vás gynekolog měl vědět o všech předchozích těhotenstvích, porodech, samovolných potratech i umělých přerušeních těhotenství či podávání krevních tranfúzí. Všechny tyto stavy mohou vyprovokovat tvorbu protilátek imunitního systému.
Rh- negativní rodičce se odebírá při porodu z pupečníku krev ke stanovení krevní skupiny novorozence a v případné přítomnosti protilátek proti Rh-faktoru v krevním oběhu plodu. Rh-negativním ženám, kterým se narodí Rh-pozitivní dítě, se do 72 hodin po porodu podává nitrosvalová injekce imunologické látky, která působí proti vývoji protilátek. Význam tohoto kroku spočívá v prevenci závažných stavů v dalších těhotenstvích.
Zdroj:
http://genetika.wz.cz/skupiny.htm
Průvodce těhotenstvím, Roman Chmel, Grada, 2004.