Dva roky před otěhotněním jsem proděla zánět žil, který postoupil v hlubokou žilní trombozu. Nemoc přišla z ničeho nic. 14 dní jsem musela být hospitalizovaná. Ležela se mnou i jedna těhulka, která dostávala léky na ředění krve formou injekcí do břicha. Kdyby jí zjistily, že je trombofilní tzn. náchylná na trombózu, musela by si píchat injekce na ředění krve do břicha od zjištění těhotenství. Otěhotnění i samotné těhotenství u mě proběhlo bez těchto komplikací. V porodnici mi dali kompresní nadkolenky a preventivně mi píchli “něco” kvůli prodělané tromboze.
Když jsem přišla o 3 miminka (nejstarší mělo 15 týdnů), zažádala jsem si o trombofilní vyšetření. Výsledky ukázaly, že všechno je sice na hranici, ale prý v pořádku. Přesto mi doporučili od 20.tt si začít píchat injekce. Bohužel, do tak vysokého těhu jsem se nedostala. Teď jsem znovu těhotná s jiným partnerem, tak doufám, že vše bude v pořádku a konečně se druhého miminka dočkáme.
K rizikovým faktorům trombozy patří:
– rozšíření cév
– změny krevní srážlivosti
– vznik krevních sraženin v souvislosti se zacelováním poporodních ran
– nebo v souvislosti s klidovým režimem po porodu
Jak poznáme trombozu?
– postižená končetina oteče
– na pohmat je bolestivá s lehce načervenalou kůží
– mírně zvýšená teplota
– v klidovém režimu končetina brní
Hluboká žilní tromboza se vyskytuje kromě končetin i v oblasti pánve.
Velmi nebezpečné až smrtelné je utržení trombu (sraženiny), který se může dostat krevním oběhem až do plic a způsobit tak plicní embolii, proto se preventivně rodičkám dávají při příjmu do porodnice kompresní punčochy a trombocitním ženám léky na úpravu krevní srážlivosti a na podporu tonusu cév.