Všichni rodiče pevně věří, že jejich miminko bude mít dáno “do vínku” vše tak, jak má být. Někdy někomu ale příroda trochu ubere, a pak je dobré na to přijít co nejdříve, abychom měli možnost chybičku co nejdříve napravit. Ke zhoršení sluchu může dojít kdykoli během života. Pokud se dítě narodí se sluchovou vadou, či ji v raném dětství získá, zpomaluje se jeho psychomotorický vývoj, někdy výrazně, někdy se na důvod mírně zpomaleného tempa může přijít až po letech. V dnešní době máme možnost včasné diagnostiky sluchových vad již i u novorozenců v porodnici.
Bez sluchu se nerozvíjí řeč
Sluch je nezbytný k normálnímu rozvoji řeči. Proto se na vysoké procento sluchových vad přijde v době, kdy dochází k rozvoji řeči, tedy mezi 1. a 6. rokem. Rozpoznání sluchové vady je obtížnější, nejedná-li se o úplnou hluchotu, ale o lehčí či až středně těžkou nedoslýchavost. Někdy na vadu sluchu upozorní až dlouhodobě opožděný vývoj řeči, špatná výslovnost či zdánlivá “neposlušnost” dítěte.
Orientační vyšetření zvládnete i sami
Možnost dítě dobře vyšetřit už v porodnici. A to nejenom orientační sluchovou zkouškou, ale daleko přesněji, na přístroji OAE (zkratka otoakustické emise). Orientační vyšetření sluchovou zkouškou u novorozenců a kojenců provádějí povinně pediatři v porodnici, pak ve věku 3–5 měsíců a 8 měsíců a ve 3 letech věku dítěte. Hodnotí se reakce novorozence či kojence na zvukové podněty Tato vyšetření jsou jen orientační, při podezření na vadu sluchu musí dítě podstoupit další specializovaná vyšetření. Rodiče mohou sami doma kdykoli “otestovat” své dítě. Stačí mimo zorné pole dítěte zachrastit zvukovou hračkou, dítě by se mělo za zvukem otáčet, reagovat na zvuk. Zvuk by neměl být příliš hluboký a nesmí mít vibrační složku, zdroj by měl být ve vzdálenosti asi 0,5–1 metru od dítěte. Nejlépe je posadit či položit dítě do křesla, druhý rodič se za něj schová a zachrastí hračkou. Dítě by se mělo za zvukovým podětem otáčet a hledat zdroj. U většího, mluvícího dítěte to rodiče po čase většinou vysledují sami, že jejich dítě zřejmě nedoslýchá.
Včasné rozpoznání sluchové vady je nesmírně důležité pro další rozvoj dítěte. Pozdní diagnostika sluchové vady může mít negativní dopad na vývoj řeči dítěte, a tím i na jeho celkový psychický rozvoj.
Závěr
Závěrem lze říci, že ORL lékaři žádají plošné zavedení aktivního vyhledávacího programu sluchových vad dětí pomocí technicky nenáročného vyšetření registrace otoakustických emisí. Samozřejmě i tato metoda má svá úskalí. Při OAE výbavných je téměř stoprocentní jistota, že sluch je zcela v pořádku. Při OAE nevýbavných však nelze přesněji určit, o jak těžkou nedoslýchavost (či dokonce hluchotu) se jedná a zda není problém ve středouší. K tomu slouží tympanometrie a poté především vyšetření BERA (registrace evokovaných sluchových potenciálů) a SSEP, aby bylo možno přesně stanovit práh sluchu. Vzhledem k rychlosti provedení a nenáročnosti postupu je však vyšetření otoakustických emisí velmi vhodné jako preventivní nebo první vyšetření především již v novorozeneckém věku. Díky těmto vyšetřovacím metodám mají děti s vrozenou či získanou vadou sluchu či hluchotou šanci na co nejčasnější rehabilitaci sluchu, a tím i zařazení do slyšící společnosti.
Zdroj
Časopis – Betynka (06/2009)
www.lekari-online.cz
foto: http://hearing.siemens.com