V prvním měsíci spí dítě téměř pořád, v druhém měsíci již nespí více než 18 až 20 hodin denně. Určitou dobu denně již probdí. Může to být také noční doba, kterou probdí, a to je jistě celé rodině velmi nepříjemné. Málokteré dítě v tomto období dlouho bdít a nekřičet. Nezbývá než s velkou trpělivostí snášet dětský křik také v noci a nepodporovat návyk nočního buzení. Jak to učíme? Nebudeme se s dítětem dlouho v noci zabývat. Zakřičí – li přesvědčíme se, zda je mokré, a převineme je. Potom je necháme opět ležet v postýlce. Pokud je zvednete na ruku pokaždé, když zakřičí, brzy jej naučíte, že trochu křiku přivede maminku, s kterou se mazlí a věnuje mu pozornost. Zjistíte – li že dítěti nic není, nechte jej křičet. Zkuste přetrpět nechat dítě křičet i hodin. Nedejte se oblomit a nevstávejte k němu. Nepřehánějte to však ani opačně. Nechat dítě křičet, neznamená, že ho necháte křičet celou noc nebo celé hodiny.