Epilepsie je nejstarší známá neurologická choroba. První zmínku o ní můžeme najít v Chammurapiho babylonském zákoníku a již kolem roku 400 před naším letopočtem pojednává ve svém spisu Hippokrates o morbus sacer (svaté nemoci). V současnosti trpí epilepsií v celém světě více než 50 milionů jedinců, v České republice pak více než 70 000 pacientů.
Epilepsie je chronické neurologické onemocnění, charakterizované opakovanými záchvaty různého klinického obrazu a abnormálními výboji mozkových neuronů.
Mnoho z takto postižených lidí jsou ženy, které touží mít vlastního potomka. V současné době epilepsie a její léčba neznamená, že by žena nesměla otěhotnět. U většiny žen s epilepsií probíhá těhotenství bez větších komplikací a porodí zdravé dítě. Existují i některá rizika, která by mohla těhotenství nebo zdraví miminka ohrozit. Těhotenství by mělo být především plánované ve spolupráci ženy, neurologa a gynekologa.
Co by měla žena před otěhotněním udělat?
Určitě navštívit svého gynekologa, pohovořit o plánovaném těhotenství. Měla by navštívit i svého neurologa, který by měl určit, o jaký typ epilepsie se jedná. Také by měla být provedena nezbytně nutná vyšetření např. Neurologické vyšetření, EEG, magnetická resonance, vyšetření koncentrace léků proti epilepsii – antiepileptik.
Žena, která trpí epilepsií užívá léky proti epilepsii – tzv. antiepileptika. Neurolog by měl zvážit, zda lze ženě tyto léky vysadit. Dávka antiepileptik by měla být taková, aby nepoškozovala plod a zároveň by měla být účinná, tak aby potlačila záchvaty.
Žena s epilepsí by měla plánovat těhotenství, pokud je na ustálené léčbě alespoň 3 – 6 měsíců.
Je doporučováno ženám asi 3 měsíce před otěhotněním začít užívat kyselinu listovou, vitamíny skupiny B a selen.
Těhotenství
Nastávající maminka by měla chodit na pravidelné kontroly do prenatální poradny i do neurologické ambulance. Gynekolog provede veškerá nutná genetická vyšetření, dále vyšetření hladiny kyseliny listové, vitamínů B.
Pacientka by si sama neměla léky vysazovat, ale měla by se řídit radami neurologa. Velké záchvaty přinášejí pro plod stejné riziko, jako užívání antiepileptik. Neurolog by se měl vyjádřit o typech záchvatů, léčbě a doporučeních k porodu a kojení pro gynekologa. Bylo zjištěno, že užívání jednoho léku proti epilepsii působí ženě v těhotenství méně potíží než kombinovaná léčba. Některé léky mohou způsobit vyšší riziko vzniku vývojových vad neurální trubice.
Během posledních čtyř týdnů těhotenství bývá předepisován vitamin K, aby se předešlo riziku krvácení. Většina žen během těhotenství nepozoruje žádné změny onemocnění, někdy dochází ke snížení frekvence záchvatů, někdy jsou naopak záchvaty silnější a častější. Je to opravdu velice individuální.
Porod, šestinedělí
Většina těhotných žen rodí přirozenou cestou. Pouze u těch žen, které v minulosti prodělaly status epileptikus – nakupení více záchvatů lze po zvážení zvolit císařský řez. Epidurální analgezie je u epileptiček vhodná. Může přispět k hladkému průběhu porodu. Nesmírně důležitá je psychická pohoda ženy, spolupráce partnera, který v případě záchvatu v průběhu porodu ženě pomůže.
Velkým provokujícím faktorem žen s epilepsií je spánková deprivace, která u žen může vyvolat epileptický záchvat. Péče o novorozence a kojení by měla být zahajováno postupně. Kojení u epiletiček je určitě vhodné. Náhlé vysazení antiepiletik může vyvolat u dítěte abstinenční syndrom. Délka kojení a úprava dávek léků je čistě individuální. Všímejte si, zda není vaše dítě zvýšeně spavé. V případě že ano, upozorněte na to lékaře.
Pomoc rodiny i okolí je u ženy s epilepsií nedílná součást léčby. Žena by měla mít dostatek odpočinku a podpory okolí.
Zdroj:
Murkoffová H., Eisenbergová A., Hathawayová S.: Co čekat v radostném očekávání, Slovart 2007
Pařízek A.: Kniha o těhotenství a dítěti, Galén, Praha 2009
Tyrlíková I., Bareš M.: Neurologie pro nelékařské obory, NCONZO, Brno 2012