Nervová soustava, s kterou dítě přišlo na svět, je základ, na němž je třeba budovat. Je schopna obrovského vývoje, ale také je možno ji zmrzačit nebo její rozvoj opožďovat i potlačit. To vše záleží na nás. Zabývejte se svým dítětem, ale neurychlujte násilně jeho rozvoj. Při sledování rozvoje dítěte zažijete největší radost. Ctižádostiví rodiče, kteří chtějí, aby jejich dítě předhonilo ve vývoji všechny ostatní, dosáhnou spíše jeho nervového vyčerpání a zdrží duševní rozvoj dítěte. Je třeba pěstovat rozvoj jeho smyslů, jeho nervové a duševní činnosti. Rodiče, kteří tak nečiní vědomě, činí tak nevědomky svým chováním. Mnohdy nechtíc dosáhnou takového výsledku, který se jim nelíbí. Tomu lze zabránit. Pěstujeme mysl i povahu dítěte úmyslně tak, aby je mělo podle našeho přání. Cvičení duševního vývoje musí začít včas, od nejútlejšího věku a musíme v něm stále pokračovat. Příkladem a správným vedením lze velmi působit na dětskou mysl, která ovšem není „nepopsaný papír“, nýbrž přichází na svět už s různými vlohami. Mnohé z toho, co by nebylo dítěti v budoucnu na prospěch, můžeme sami upravit a změnit. Zanedbáváním duševní stránky dítěte by se duševní rozvoj zpozdil a mnoha vloha by se vůbec nerozvinula. Zda –li se vám vaše dítě pozadu zdvojnásobte péči o ně. Podněcujte dítě k činné spolupráci. Každý výkon, který opakujeme je snadnější. Opakováním za určitých podmínek a v určité době se vyvine návyk. Tím vznikají návyky ať dobré či špatné, kterou jsou vlastně podmíněnými reflexy. Dobré i špatné návyky vyžadují stejnou práci, aby se upevnily.