Období zárodečné:
- začíná oplozením vajíčka v horní části vejcovodu – životnost spermií i vajíček v pohlavních orgánech ženy je velmi krátká (vajíčk je schopno oplození jen asi 12hodin po ovulaci, životnost spermií po souloži je asi 1 až 2dny)
- největší pravděpodobnost oplození je mezi 12. až 16. dnem menstruačního cyklu
- oplozené vajíčko se začíná ihned rýhovat – lidské vajíčko obsahuje málo žloutku (je oligolecitální) – rýhuje se stejnoměrně (ekválně) a úplně (totálně)
- během 4 až 6 dnů po oplození dospěje ve stadiu moruly do dutiny děložní – morula se mění v tenkostěnný měchýřek (blastocystu), k jehož stěně přiléhá uvnitř na jednom místě shluk buněk, tvořících zárodečný uzel (embryoblast), tenká stěna měchýřku (trofoblast) je základem pro zárodečný obal (chorion), z emryoblastu vzniká jednak vlastní tělo zárodku, jednak vnitřní zárodečný obal (amnion), stopka (stvol) připojuje amniový váček se zárodkem k váčku choriovému. Amniový váček se rozpíná, obklopuje celé tělo zárodku, přikládá se k choriu -> vzniká pupečník
- v samém zárodku se v prvních dvou měsících rozlišují ze zárodečných listů tkáně a orgány. Na konci 2. měsíce těhotenství měří zárodek asi 3cm a jsou vytvořeny základy všech orgánů, nabývá typických lidských tvarů, je miniaturou dítěte, jež se od této chvíle nazývá plod (fetus)
- v místě kde se pupečník připojuje k choriové bláně, přecházejí krevní cévy pupečníku do klkatých výběžků choriových, v nichž se větví, z části choriové blány se vytváří spojení se stěnou děložní – plodové lůžko (placenta) ve tvaru okrouhlé desky, choriové výběžky vrůstají do stěny děložní, čnějí do širokých prostorů vyplněných mateřskou krví
- krevní oběh plodu zůstává stěnami klků zcela oddělen od krve matčiny, placenta tedy působí jako zásobník a filtr krve, prostřednictvím difúze se jejími stěnami uskutečňuje příjem kyslíku a živných látek do krve plodu a výdej oxidu uhličitého a odpadních látek do krve matky
- placenta tvoří také ochrannou bariéru mezi organismem matky a plodu, existuje však řada léků a potenciálně škodlivých látek (alkohol, nikotin aj.), které při požití matkou v těhotenství mohou placentou pronikat a embryo či plod poškozovat, placenta produkuje též hormony, zapezpečující úspěšný průběh těhotenství
- protože příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého se v době nitroděložního života uskutěčňuje placentou, má krevní oběh plodu některé odlišnosti – plodová krev přitéká do placenty dvěma pupečníkovými tepnami, po okysličení přitéká do plodu zpět pupeční žílou, která část krve odevzdá do jater plodu, větší část přivádí do dolní duté žíly, jež vede do pravé předsíně srdeční, do pravé předsíně přitéká krrev z horní a z dolní duté žíly, krev z horní duté žíly je kyslíkem chudá, dostává se z předsíně do pravé komory a z ní plicní tepnou do plic – krev přitékající z dolní duté žíly je smíšená – kromě okysličené krve z pupeční žíly sem přichází odkysličená krev z dolní poloviny těla – tato smíšená krev prochází z pravé předsíně oválným otvorem v předsíňové přepážce rovnou do levé komory a odtud do aorty, krev dál proudí z aorty krkavicemi do hlavy a podklíčovými tepnami do horních končetin, plicní tepna je však u plodu spojena s aortou tepennou spojkou ( též Bottalova dučej), a to za odstupem levé podklíčové tepny – po narození dochází ke změnám v oběhu krve
- hmotnost matky se zvětší asi o 12 – 15kg – matčin organismus se dokonale přizpůsobuje ( zvyšuje se výkon oběhové soustavy, funkce všech orgánů, mění se sekrece hormonů)
- těhotenství je ukončeno porodem – začíná puknutím plodových blan a odtokem plodové vody, plod je z dělohy vytlačen stahy děložního svalstva za spolupůsobení bránice a břišního svalstva, celková porodní činnost trvá 8až 12 hodin