Železo je druhý nejrozšířenější kov na Zemi a zároveň patří mezi základní prvky organismu. Je nezbytné především pro svoji jedinečnou schopnost transportovat kyslík z plic do tkání a naopak z těla odvádět oxid uhličitý. Jeho přítomnost v organismu je pro nás otázkou základního bytí. Železo můžeme si můžeme názorně představit jako „převozníka“ kyslíku do tkání. Ty díky této vzpruze fungují efektivněji. Člověk zažívá pocity přívalu energie ze správného fungování organismu.
Když organismu chybí…
Pokud trpíte častými bolestmi hlavy, jen těžko se soustředíte a často vás přepadají stavy slabosti, tak je něco špatně. Nedostatek železa můžete poznat i z viditelnějších příznaků jako jsou bolavé koutky úst, lámavé nehty, vypadávání vlasů nebo bledá a nezdravě vypadající kůže. Nedostatek železa může vést až k anémii a pokud se neléčí, může ohrozit život. V České republice se anémie týká až 260 000 žen ve věku 15 až 50 let, a proto byste neměli symptomy podceňovat a obrátit se na svého lékaře.
Kolik železa je třeba?
Jak se naše tělo vyvíjí, tak se potřeba železa mění. Navíc doporučený denní příjem se u chlapců a dívek v pozdějším věku liší. Ve věku 3 až 6 let by děti měly dostávat 5 mg železa a od 7 do 10 let 10 mg. Od 11 do 14 let činí doporučená dávka u chlapců 12 mg, která zůstává neměnná až do 18 let. U dívek 15 mg a mezi 15 až 18 rokem se zvedá ještě o 1 mg na 16 mg, což souvisí s rychlejším růstem a objemem krve v těle a samozřejmě též pohlavním vyzráváním a prvními menstruacemi. Od dospělosti do stáří byste měli hladinu železa udržovat na 14 mg. Jsou však situace, které vyžadují mnohonásobné navýšení příjmu železa. U žen se k nim například řadí menstruace, která má výrazný vliv na ztrátu tohoto prvku. Stejně tak pokud se chystáte na operativní chirurgický zákrok, darujete krev, jste gravidní nebo kojíte.
Kdo hledá, najde
Vybavíte si siláka mezi kreslenými postavičkami? Pepek námořník se zkrátka vyznal a dává dobrý příklad nejen dětem. Špenát je skutečně jedním ze zdrojů železa, i když ne zdaleka nejbohatším. Je zajímavostí, že původní udávaný vysoký podíl železa vznik administrativní chybou v posunu desetinné čárky. Nejvíce železa získáme konzumací masa a vnitřností. Zde mají velký problém lidé, kteří zvolili za svůj životní styl vegetariánství či veganství. Rostlinnou zásobárnou železa jsou pak třeba obilné klíčky, ovesné vločky, fazole, čočka, meruňky, švestky a oříšky. Hnacím motorem pro správné vstřebávání železa je vitamin C, kvašené produkty jako kyselé zelí či kefír nebo bílkoviny z masa. Železo má však i své „nepřátele“, kteří brání jeho optimálnímu využití. Řadí se k nim na vápník bohaté mléko či sýry, káva, černý čaj nebo vaječné bílkoviny.
Není železo, jako železo
Využitelnost z potravin živočišného původu (tzv. hem železo) je podstatně vyšší než z rostlin (tzv. non-hem železo), která je navíc silně závislá na zásobách železa v těle a ovlivňuje jí i složení konzumovaného pokrmu. Dobrou zprávou však je, že tu správnou hladinu železa můžeme udržovat i přes potravinové doplňky jako je Femibion Železo Ferrochel. U tohoto konkrétního přípravku je navíc železo technologicky zpracované do speciální formy chelátu nazvané Ferrochel, která se lépe vstřebává, a tělo jej využívá efektivněji. Ke vstřebávání železa pak Ferrochel nepotřebuje vitamin C, jako je tomu v případě příjmu ze stravy. Méně často se pak i objevují trávicí obtíže spojené s užíváním železa, jako je pocit plnosti a tlaku v žaludku.